Muzeum zmapuje historii Židů na Moravě a připomene nejtemnější období jejich historie. Nedávno začala architektonická soutěž na jeho podobu, jako první na to upozornil Český rozhlas. Do klání se zapojily čtyři zahraniční ateliéry: nizozemský MVRDV, japonské Kengo Kuma & Associates, italské Cino Zucchi Architetti a dánské Bjarne Ingels Group. „Vítěz má být známý na začátku září,“ sdělil Martin Reiner – ředitel nadačního fondu, který projekt zaštiťuje. Vznikl před dvěma lety za účelem vybudování muzea. V jeho správní radě sedí například ministr Mikuláš Bek či předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Plánovanou ikonickou stavbu nenavrhne nikdo z českých architektů, pořadatelé je nepozvali záměrně. „Nemůžeme si dovolit udělat otevřenou soutěž, kam se nám přihlásí 120 různých návrhů. Na to nemáme peníze ani provozní kapacitu,“ uvedl Reiner. Pokud by do soutěže oslovili ateliér z České republiky, ozvaly by se podle něho hned další, proč se také nemohou účastnit. Rozhodnutí organizátoři kompenzují výhradně českou porotou.

Muzeum má vzniknout na místě dnešního parkoviště vedle starého autobusového nádraží v centru Brna. Pozemky se zavázali bezplatně poskytnout představitelé města. S fondem předloni uzavřeli memorandum o spolupráci. „Pro město jde o velmi důležitý záměr v mnoha ohledech. Má připomínat nedílnou součást naší historie. Pojetím jde o velmi moderní projekt, mezinárodní architektonická soutěž navíc slibuje vznik nové atraktivní a živé budovy,“ vyzdvihla brněnská primátorka Markéta Vaňková.

V okolí Královopolského tunelu je na několika místech nově snížená rychlost z osmdesáti na šedesát kilometrů v hodině.
Pomaleji u Královopolského tunelu: snížení na šedesátku má zajistit kolaudaci

V sousedství plánované stavby se nachází pozemky Českých drah, které má na čtyřicet let pronajaté firma Brno new station development. Její zástupci mají o záměru informace pouze z médií. Dosud totiž nebyli nijak v kontaktu se zaštiťujícím fondem, který jednání plánuje později.

„Předpokládáme, že město zhodnotilo návaznost na širší území a realizovatelnost v čase a dále historickou spojitost dané lokality s návrhem umístění muzea, například blíž k lokalitě pátého nástupiště železniční stanice, kde byl historicky prováděn odsun židovského obyvatelstva do koncentračních táborů,“ prohlásila za firmu Romana Stavinohová.

Podle Reinera pracují optimisticky s rokem 2028 jako mezníkem, kdy může muzeum začít fungovat. Pro stejný rok se Brno bude ucházet o titul evropského hlavního města kultury, Mehrin k jeho získání může výrazně pomoct. „Všechno by muselo jít jako po másle a nic by se nesmělo nepokazit, což se téměř nikdy nestane. Rok 2028 je náš výhled, ale když se to protáhne, nebudeme zdrcení. U takto velkých projektů se to stává,“ vysvětlil Reiner. Náklady mají zřejmě přesáhnout miliardu korun. Na jejich pokrytí se mají podílet dárci, stát či třeba Evropská unie.

Ilustrační foto
Ze zahrádkářské kolonie v Bosonohách po třiceti letech zmizela kovová nádrž

Dění okolo fondu začne žít už mnohem dřív než za šest let. Od října má ve Vídeňské ulici otevřít takzvaný malý Mehrin. Slovo ve staré hebrejštině znamená Morava. V o mnoho menších prostorách než v budoucím muzeu budou krátkodobé výstavy, přednášky, semináře či setkání se zajímavými osobnostmi. Ve stejné době jako otevření malého Mehrinu plánují také spustit aplikaci IWalk, která zájemce virtuálně provede po brněnských místech s židovskou historií.

Budoucí stavba vedle autobusového nádraží nabídne stálou expozici o tisícileté historii Židů v Brně. Její součástí bude i výstavní síň, přednáškový sál, vzdělávací centrum dětí a mládeže nebo pobočka Moravské zemské knihovny zaměřená na židovskou tématiku. Pod muzeem vznikne také nakladatelství Mehrin, které bude vydávat hlavně vzpomínkové texty přeživších holokaustu a jejich potomků žijících různě po světě.