„Jejich dopisem jsme se inspirovali. Když vidí tolik našich chyb v provozování kina, budeme rádi, když se k tomu postaví čelem a vyzkouší si to sami,” uvedl náměstek.

Magistrát tak v nejbližších dnech hodlá Masarykově univerzitě zaslat dokument, v němž jí chce kino nabídnout za jednu korunu ročně. „Kino je vybavené k promítání. Akademici nám spočítali, že investice na opravu a digitalizaci kina jsou zhruba o pět milionu nižší, než vychází z našich odhadů. V rozpočtu univerzity se jistě tato částka pohybující se kolem sedmi milionů korun najde. Vzniknout by tak v Brně mohlo univerzitní kino, které by sloužilo potřebám vysoké školy, a ta by ho samotná i spravovala,” sdělil Pospíšil.

Provokace města?

Vedoucí ústavu filmu a audiovizuální kultury Jiří Voráč vidí za nabídkou pouze provokaci ze strany města. „Pokud by magistrát přistupoval stejným způsobem ke všem problémovým oblastem, mohla by brněnská divadla časem převzít Janáčkova akademie muzických umění a o veřejnou zeleň Brna by se mohla starat lesnická fakulta Mendelovy univerzity. Není přece možné reagovat na kritiku tímto způsobem,” sdělil Voráč.

Vedení Masarykovy univerzity však zaujalo přístupnější postoj. „Nabídku města neprodleně zvážíme. Je nám však líto, že magistrát problém věcně neprojedná s vedením na poradním sboru pro kulturní politiku rady města Brna, který v minulosti fungoval právě kvůli řešení podobných záležitostí. Vedení města nedávno sbor zrušilo. Odborné názory si tak poslední dobou vyměňujeme pouze prostřednictvím médií,” uvedla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Za zachování provozu kina vznikla i petice, kterou už podepsalo více než pět set lidí. „Nápad univerzitního kina se mi líbí. Jsem zvědavá, jak s návrhem města škola naloží,” uvedla studentka Tamara Hubáčková, která petici také podepsala.

Výběrové řízení

Pokud kino univerzita nepřijme, je magistrát připravený jej nabídnout ve výběrovém řízení. „Podmínkou pro zájemce je především to, že chceme Scalu zachovat jako kulturní stánek. Podle toho také musí vypadat jejich případné projekty,“ uvedl náměstek primátora Pospíšil.

Zájem o Scalu projevilo v minulosti například občanské sdružení Fléda. „Náš záměr chceme po dvou letech oprášit a na město se znovu obrátit. Musíme ale nejprve prostudovat podmínky nabídky magistrátu. Chtěli bychom v prostorách Scaly pořádat koncerty, divadla a další kulturní akce. Mohly by také sloužit jako muzeum alternativní kultury,“ uvedla předsedkyně sdružení Lenka Zogatová.

Brněnští radní se rozhodli uzavřít kino od příštího roku kvůli jeho ztrátovosti. „Mezi Brňany o něj navíc nebyl zájem. Průměrně se na jedno představení přišlo loni podívat necelých čtyřicet diváků. Město navíc nemá peníze na jeho údržbu ani modernizaci,” sdělil brněnský primátor Roman Onderka. Město tak příští rok bude provozovat pouze kino Art, které se letos dočká i digitalizace.

Kino Scala

- 28. prosince 1929 zahájilo provoz
- provozní náklady na chod kina v roce 2011: 4, 5 milionu korun
- odhadovaná investice do případné digitalizace: 10 milionů korun
- 5. října 2011 brněnští radní rozhodli o konci provozu Scaly
- 1. ledna 2012 má skončit provoz Scaly