Kapky s nově vyvinutým materiálem mají oko méně dráždit, lépe zvlhčovat a věrněji napodobovat slzy. „Slzný film se skládá ze tří vrstev. První je na rohovce, pak následuje vodný film a lipidová vrstva. Na rozdíl od současných přípravků, které kombinují různé polymery nahrazující jednotlivé vlastnosti očního filmu, my vyvíjíme jeden polymer na bázi derivátu kyseliny hyaluronové,“ vysvětlil Martin Vrbka z Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického.

Kyselina hyaluronová má v lidském těle řadu funkcí. Poutá na sebe vodu, brání virům a bakteriím v přístupu k buňkám a podporuje hojení tkáně, po němž nezůstávají jizvy. „Kyselina hyaluronová svou schopností udržovat vodu přispívá k hydrataci a lubrikaci očního filmu. Vyvíjený derivát bude lépe vázat mucin, tedy protein zabraňující osychání povrchu oka. Interakcí s mucinem a jinými proteiny na povrchu oka se zlepší a prodlouží přilnavosti roztoku očních kapek,“ vysvětlila výzkumnice farmaceutické společnosti spolupracující na vývoji Gloria Huerta-Angeles.

Syndrom suchého oka je onemocnění, kdy se u pacienta snižuje produkce slz nebo vysychá slzný film. Trpí jím především lidé pracující v kancelářích, neboť v klimatizovaných prostorách se slzný film odpařuje nejrychleji. Sledování monitoru zároveň snižuje frekvenci mrkání. „Mám zaměstnání, které vyžaduje především psaní a sezení u počítače. Po čase mi oči vyschnou a je potřeba si do nich kápnout. Zároveň je nutné myslet na to, že na nich může vzniknout podobná závislost jak na nosních kapkách a dávkování tomu přizpůsobit," řekl šestadvacetiletý Ondřej Chlupáček.

Experimentální zařízení, s jehož pomocí budou vědci měřit tribologii oka.Zdroj: Deník / Pavel PodešvaVýzkumu se budou věnovat odborníci z oboru biotribologie, který se zabývá třením, mazáním a opotřebením v živých organismech. „Dosud jsme zkoumali například vlastnosti kloubních náhrad. To jsou ale mnohem tvrdší a pevnější materiály s vyššími kontaktními tlaky. Letos proto chceme vyvinout experimentální model oka, kde budeme moci analyzovat kontakt mezi oční bulvou a víčkem. Nejprve půjde o jednoduchý model tvořený silikonovou vrstvou suplující víčko a poddajnou kuličkou s kontaktní čočkou suplující oční bulvu,“ uvedl Vrbka.

Vrbka a jeho tým chtějí model postupně zdokonalovat. V závěru projekty by rádi pracovali i s biologickým materiál. „Třeba částí oka z prasete,“ doplnil.