Kliknutím zvětšíteNové tváře a nové názory chtějí přinést na českou politickou scénu malé strany. Současná situace s nejistým termínem voleb jim vrásky nedělá. Myslí si, že díky tomu naopak získaly výhodu.
Představitelé většiny malých stran věří, že se do parlamentu dostanou. Lidé jsou podle nich znechuceni jednáním současných vládnoucích stran.
„To, co velké strany předvádí, nám jen pomáhá. My nabízíme nový styl a máme na to, dostat se do Sněmovny. Možná to zní hodně sebevědomě, ale věříme si,“ řekl lídr jihomoravské kandidátky strany Občané.cz Zdeněk Žák.
O tom, že strana používá netypické metody, přesvědčila už při výběru svých kandidátů. Sestavovala ji podle výsledků reality show, kterou uspořádala, aby získala nové členy.
Velkých stran se nebojí ani jednička jihomoravské kandidátky Suverenity Andrea Hudlíková. „Po událostech posledních dní máme ještě větší šance. Věřím, že získáme víc než pět procent hlasů,“ tvrdí Hudlíková.
Jiné partaje už tak optimistické nejsou. Například Strany svobodných občanů moc nevěří tomu, že se do parlamentu dostane.
„Spokojíme se i s jedním a půl procentem hlasů. To nás udrží ve hře do dalších let a dá nám možnost dále budovat naši značku,“ řekl místopředseda jihomoravské organizace strany Daniel Pospíšek.
Ten doufá, že stranu po skončení svého mandátu podpoří prezident Václav Klaus. Většina malých stran si stěžuje na to, že nemá dost peněz, aby vedla předvolební kampaň.
„Kdysi jsme byli nejbohatší v republice, teď jsme sotva sehnali peníze na kauci,“ povzdechl si místopředseda jihomoravské České strany národně socialistické Josef Holubář.
Brněnský politolog Stanislav Balík nedává velké šance ani jedné z malých stran.
„Nedokáží najít onu pomyslnou díru na trhu, kterou by zaplnily. Jejich témata moc voličů neoslovují,“ uvedl Balík. Ten neočekává ani výraznější úspěch některé z extremistických stran. „Aktuálně nemají takovou podporu. Nevylučuji ale, že se to za čtyři roky nezmění,“ upozornil.
Menší ze stran naposledy uspěla v minulých parlamentních volbách. Do sněmovny se dostala Strana zelených. Na jižní Moravě získala 6,2 procenta hlasů.
Druzí z tehdejších neparlamentních partají byli Evropští demokraté, kteří v kraji dostaly 1,2 procenta. Malé strany většinou jejich neúspěch srazí na kolena a vede k rozpadu partaje.
Stranu zaregistroval bývalý disident Petr Cibulka v roce 1996 jako Pravý Blok. V současné době se do povědomí voličů dostává především svým dlouhým jménem, které má sto třicet slov a stručně shrnuje základní pilíře programu strany.
Pravý blok je strana silně antikomunistická, která volá po co největším podílu přímé demokracie prostřednictvím konání referend. Hlásá také co nejnižší daně, vyrovnaný rozpočet a maximální omezení byrokracie.
Podle jejího lídra Petra Cibulky jsou všechny současné parlamentní strany složené ze zkorumpovaných agentů sovětských tajných služeb. Strana Pravý blok se nikdy nedostala do parlamentu.
Suverenita vznikla jako koalice dvou stran, Strany zdravého rozumu a Politiky 21. Pro podzimní parlamentní volby se spojila s dalšími deseti malými stranami a upozorňuje na to, že má tak největší potenciál pro vytvoření koalice.
V letošních volbách do Evropského parlamentu získala Suverenita nejvíc hlasů ze všech neparlamentních stran a věří si, že se letos do sněmovny dostane.
„Suverenita je stranou na ochranu oprávněných zájmů republiky a jejích občanů, což nedělá nyní žádná z relevantních politických sil. Suverenita si nesvazuje ruce pravolevým vymezováním a nechává si otevřené pole ke spolupráci s těmi, kdo jsou ochotni pracovat pro výše uvedený cíl,“ uvádí strana ve svém volebním prohlášení.
Republikánskou stranu založil Miroslav Sládek v roce 1989 a nejvýraznějších úspěchů dosáhl v letech 1992 až 1998, kdy byl v parlamentu. Strana neuspěla v roce 1998 a po vnitřních problémech se v roce 2001 rozpadla, k jejímu obnovení došlo až minulý rok.
SPR-RSČ označují politologové za populistickou a krajně pravicovou stranu.
Strana vznikla roku 1897 jako Česká strana národně sociální. Po vzniku první republiky byli jejími členy Edvard Beneš, nebo Václav Klofáč.
Podporovala prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Do parlamentu se strana dostala naposledy v roce 1992, od té doby se její volební výsledky nedostaly přes pětiprocentní hranici.
Občané.cz je letošní novinka na politické scéně. Označuje se jako liberální strana s důrazem na svobodu jedince a konzervativní v ohledu na tradiční hodnoty. „Bráníme svobodu jednotlivce. Náš přístup spojuje svobodu s odpovědností, rovností příležitostí a jasnými pravidly jednání,“ stojí v programovém prohlášení strany.
Dělnickou stranu založili nespokojenci z řad Sládkovy strany SPR-RSČ a Republikánské mládeže v roce 2002 pod názvem Nová síla. Do voleb šla strana poprvé v roce 2006. Po neúspěchu se přeorientovala na spolupráci s nacionálně socialistickým uskupením Národní odpor a podobně zaměřenými Autonomními nacionalisty.
Česká pirátská strana je jednou z nejnovějších politických uskupení v zemi. Vznikla na jaře jako reakce na rozsudek švédského soudu v kauze vyhledávacího portálu Pirate Bay, který odsoudil jeho majitele k ročnímu vězení. Strana hájí svobodu šíření informací a zachování soukromí na internetu. Chce liberalizovat autorské právo.
Nejnovější a nejtajemnější politická strana, která chce jít na jižní Moravě do voleb. Nemá internetové stránky ani telefonní kontakt. Politolog Stanislav Balík si myslí, že by mohlo jít jen o recesi. „Je docela možné, že je to nějaká legrace. Ale také to může být několik nadšenců, kterým prostě nedojde, že bez kampaně, bez internetové prezentace nemají šanci,“ uvedl Balík.
Strana vznikla v roce 2007. Mnoho jejích členů jsou bývalí sociální demokraté. Při volbách v roce 2008 získala 0,48 procent hlasů. Letos se rozhodla svůj program upravovat podle názorů lidí. Usiluje o politickou kulturu. „Současné mocensko-politické centrum se chová neototalitně. Tento způsob vládnutí je charakterizován snahou oponenta minimálně ukřičet,“ uvádí strana ve svém volebním prohlášení.
Svobodní vznikli na začátku roku jako reakce na změny ve směřování Občanské demokratické strany. Strana se hlásí k ekonomickému liberalismu a společenskému konzervatismu. Členové strany nejsou ideově zcela jednotní působí v ní euroskeptici, liberálové, konzervativci, konzervativní nacionalisté i neokonzervativci. Svými názory je blízká prezidentovi České republiky Václavu Klausovi, pojí ji s ním i kritický názor na Lisabonskou smlouvu a další eurorealistické postoje. Svobodní odmítají přeměnu EU v superstát nadřazený národním státům.
Neparlamentní politická strana vznikla v roce 2005 sloučením Hnutí samosprávné Moravy a Slezska-Moravské národní sjednocení a Moravské demokratické strany. Strana, kterou vede podnikatel Jiří Novotný, požaduje obnovení samosprávné Moravy znovuvytvořením moravského parlamentu a volá po obnovení zemského uspořádání spolkové České republiky. Chce také, aby byli Moravané a Slezané uznáni jako samostatná většinová národní společenství. Za dobu své existence Moravané ve volbách nikdy nezískali ani půl procenta hlasů.
Strana vznikla v roce 2001 jako strana občanů, kteří chtějí řešit problémy, jež radnice dlouhodobě ignoruje. Při volbách v roce 2006 se v Praze stala po ODS druhou nejúspěšnější stranou. Do koalice s občanskými demokraty však neprošla. V roce 2008 znovu neúspěšně kandidovala do Senátu. Strana podle svých slov usiluje o zlepšení politického klimatu v republice. „Jsme pravicově orientovaná strana a hájíme zájmy všech slušných lidí. Nevytváříme obecný program u „zeleného stolu“, ale sbíráme podněty mezi lidmi,“ uvedl předseda strany Jaroslav Škárka.
PETR JEŘÁBEK
MARKÉTA FORRÓ
11
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
