Je sobota dopoledne a na hradě Pernštejn v Nedvědici na Brněnsku si převážně rodiny s dětmi užívají akci nazvanou Za tajemstvím středověku aneb pážata, panoši a rytíři ve znamení zubří hlavy. Právě hlavu zubra mají děti na takzvaných varkočích, tedy pruzích látky s otvorem pro hlavu. „Dostávají je na znamení toho, že vstoupily do služeb pána Viléma z Pernštejna," vysvětluje muž u stanoviště, kde děti varkoče dostávají.

Řádně oblečení se pak malí panoši vydávají plnit rozličné úkoly. Strastiplná cesta, na jejímž konci čeká rytířský titul, vede skrz lovení kance, vymýšlení vlastního rytířského jména a erbu, střelbu z luku i stínání hlav. „Nejtěžší je asi poznávání zbraní," říká přibližně desetiletá Lady Nikol. Na stanovišti, které zmiňuje, musí děti poznat gotickou přilbu, jedenapůlruční meč a řemdih, tedy zbraň s řetězem a koulí na konci, kterou proslavili husité.

Nedaleko od zbraní právě na kládě balancuje malý Jiří z Bořitov. Za úkol má nespadnout a ještě přitom krátkým dřevcem shazovat na špalcích postavená polínka. Stínání hlav se mu daří. „Ale byl to zatím asi nejtěžší úkol," podotýká o chvíli později. Hrdě pak ukazuje vlastní erb, který si právě namaloval. Je na něm královská koruna.

Mezitím, co se panoši snaží vydobýt si rytířské ostruhy, desítky lidí na nádvoří hradu baví vystoupení sokolníka. Ten právě pobízí raroha, který sedí na druhé straně kolbiště, aby za ním přiletěl. Dravec po chvíli opravdu vzlétne. Bez zaváhání ale míjí sokolníkovu ruku a odlétá do blízkého lesa. Část diváků se směje, část překvapeně sleduje, co se bude dít dál. „Má na sobě vysílačku," uklidňuje přítomné sokolník.

Hledat ptáka pomocí moderních technologií ale nakonec není třeba. Svéhlavý raroh se po chvíli vrací efektním útokem na vábničku uprostřed kolbiště. „Vystoupení je perfektní. Moc se mi tady líbí. Děti budou mít spoustu zážitků a já se tady dozvím něco nového," pochvaluje si Adam Sobota.

Sokolník v té chvíli baví lidi dalším vystoupením. Káně Harry ho neposlouchá. Dravec je líný a místo létání po kolbišti chodí. Když se nakonec opravdu nechá přemluvit ke krátkému letu, lidé nadšeně tleskají.

O kousek dál asi osmiletá dívka na dřevěném koni míří vstříc takzvané kvintáně. Úder dřevce vzápětí dřevěného panáka se štítem roztáčí a malá panoška dostává další zasloužené razítko. „Byli jsme i na Slavnostech Pernštejnského panství. Ale tady dnes se mi líbí ještě víc. Ještě jsem nestřílela z luku. Na to se těším," sděluje Lucie.

Zoufalý sokolník mezitím střídavě tahá za ocas a nohu svého statného oře. Ten si totiž uprostřed kolbiště lehnul a odmítá vstát. Nádvořím hraje muzika a přibližně dvě stovky lidí, kteří na akci zatím dorazili, se dobře baví. Pán Vilém z Pernštejna určitě bude mít z nových rytířů radost. Otázka je, co udělá se sokolníkem.