Na sklonku roku 1960 se totiž Brno opět rozšířilo a to připojením několika předměstských obcí. „K Brnu se připojilo pět obcí, Bystrc, Kníničky, Mokrá Hora, Holásky a část Moravan. Platnosti připojení nabylo první lednový den roku 1961,“ uvedla historička Milena Flodrová na stránkách Internetové encyklopedie dějin Brna.

Další rozšíření Brna se událo z praktických důvodů. „Brno se přirozeně rozrůstalo. Pro připojené obce i formální připojení k Brnu pak znamenalo třeba lepší spojení se středem města, rozšířila se do nich městská hromadná doprava,“ vysvětlila Flodrová Rovnosti.

Jen pár let po připojení k Brnu čekala Bystrc velká proměna. Původní vesnici, takzvanou Starou Bystrc, obstoupily nově budované panelové domy. „Bystrc byla prakticky od doby své výstavby nejdále položeným sídlištěm od centra města. Sídliště je rozděleno do tří částí, Bystrc 1, Bystrc 2 a Bystrc 2/A , často nazývané Kamechy. O výstavbě nového obytného souboru v Bystrci bylo rozhodnuto koncem roku 1970,“ uvedla v diplomové práci Brněnská sídliště z roku 2011 Pavlína Lesová.

Rozšiřování Brna se ve dvacátém století dělo v několika etapách. Největším rozšířením byl vznik takzvaného Velkého Brna v roce 1919, kdy se k Brnu připojilo nejvíce okolních vesnic a měst, například i Královo Pole. Tehdy byly důvody i národnostní. Kromě rozšíření v roce 1960 se pak v roce 1971 k Brnu připojilo dalších osm obcí, například Bosonohy či Chrlice. V roku 1980 pak Útěchov.