„K lunalónu a terralóně tentokrát přidáme marsmaloun, tedy model sousední planety, jejíž záhady nás fascinují po celá staletí. Opět bude připraveno letní kino s vesmírnou duší, doprovodný program v on-line prostoru a také výstava Člověk ve vesmíru,“ poznamenal ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

V druhém červencovém týdnu si jej lidé prohlédnou vždy od dvou hodin odpoledne do půlnoci. V srpnu je pak doplní i modely Země a Měsíce. Instalaci může ovlivnit silný vítr.

Na modelu lidé uvidí sopky, polární čepičky, krátery i údolí. Základem pro model Marsu bylo třiasedmdesát tisíc záběrů ze sond Viking 1 a Viking 2 z let 1975 - 1982 a čtyřicet tisíc měření výškových profilů sondy Mars Global Surveyor. "Jen tak šlo na sebe navázat všechny snímky bez patrných překryvů, artefaktů, s minimálním zkreslením a také bez ohledu na úhel nasvícení Sluncem. Podklady byly černobílé, obarveny byly až dodatečně," uvedl Dušek.

Kráter Mendel a Morava Valles

Jak doplnil, právě četné elementy na povrchu nesou jména významných vědců nebo měst na Zemi. Například nedaleko jižního pólu Marsu je sedmasedmdesátikilomterový kráter Mendel. Údolí delší než 350 kilometrů nese název Morava Valles. „Tedy skoro stejně jako její pozemský protějšek. Nachází se v oblasti Noctis Labyrinthus, česky Labyrint noci, což spletitá síť propojených údolí, připomínající zářezy vykrojené ostrým nožem do silné kůry stromu. V těchto údolích a občas i v přilehlých náhorních plošinách se udržuje mlha, tvořená zřejmě zmrzlou vodní párou," přiblížil ředitel a popularizátor vědy.

Model v Brně má deset metrů, tedy stejně jako terralóna. Ve skutečnosti je ale Mars proti zemi velikostně poloviční. Ve zmenšené podobě na Kraví hoře by se měsíce Marsu zmenšily na velikost kamínků. „Phobos by vypadal jako hrudka o velikosti asi tři a půl centimetru a planetu by oblétnul jednou za necelých osm hodin ve vzdálenosti devíti metrů. Poloviční Deimos by se pohyboval ještě třikrát dál," vyčíslil Dušek.

Kdyby chtěli zástupci hvězdárny dodržet poměr vzdálenosti mezi Marsem a Zemí, museli by modrou planetu umístit zhruba k Jihlavě, tedy do vzdálenosti asi osmdesát kilometrů. „A Slunce? To by bylo u Aše v podobě koule o průměru dva kilometry," poukázal ředitel.