Na tréninky si sebou vozili vysokoškolská skripta a z vítězného mistrovství světa spěchali rovnou na zkoušku. Dvojice hokejových legend, Josef Augusta a Jiří Holík, byli jedni ze čtrnácti absolventů Masarykovy univerzity, které ve středu zlatou pamětní medailí ocenil rektor univerzity Petr Fiala.

Slavností ceremoniál se konal u příležitosti devadesátého výročí druhé nejstarší univerzity v republice. „Museli jsme si vybrat cestu, kterou se vydáme až nebudeme moci hrát hokej, nebyli jsme zaopatření tak jako dnešní hráči. Nejbližší nám byl samozřejmě tělocvik, který jsme doplnili zeměpisem,“ popsal studia obou bývalých hokejistů Josef Augusta.

Oba hráči, kteří byli součástí národního týmu ve zlatých sedmdesátých letech, studovali na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. „Škola nám ve všem vycházela co nejvíc vstříc. Studovali jsme dálkově, takže jsme měli na učení víc času, ale ani tak jsme nepatřili mezi nejlepší studenty. Některé ročníky jsme museli opakovat nebo si je rozložit do dvou let, nakonec jsme ale vytrvali a školu úspěšně dokončili,“ vzpomíná Holík.

Ke konci sedmdesátých let byli Holík s Augustou jediní členové hokejové reprezentace, kteří studovali právě na pedagogické fakultě. Ostatní spoluhráči chodili na práva, hokejový kolega Ivan Hlinka studoval ekonomii.

„Kolikrát jsme na reprezentačních srazech soutěžili, kdo se líp učí. Všichni jsme byli rádi, že nás škola vytrhla z hokejové stereotypu. Ačkoliv se spoustě lidí zdá hokejové živobytí atraktivní, je vlastně velice jednoduché. Hráč jde z tréninku na zápas, ze zápasu na soustředění, pořád dokola. Měli jsme radost, že jsme najednou měli úplně jiné povinnosti,“ vzpomíná Augusta.

Po absolvování Pedagogické fakulty pokračovali oba členové Hokejové síně slávy ve studiu v Praze. Trenérskou školu při Karlově univerzitě oba využili ve své pozdější kariéře. Jiří Holík po několika letech vyučování na základní škole trénoval mladé hokejisty, Josef Augusta se v trenérské branži prosadil u národního mužstva. Na konci devadesátých let dovedl reprezentaci ke třem zlatým medailím.

„Občas z legrace říkáme, že jsme akademický titul získali jenom proto, že jsme na škole vydrželi tak dlouho,“ s úsměvem dodává Josef Augusta. Vysokoškolské studium se oběma protáhlo na osm let. „Profesoři byli vynikající, ale neznamená to, že by nás od zkoušek několikrát nevyhodili. Já jsem například absolvoval předmět pravidla ledního hokeje nadvakrát. Problémy jsme měli i s marxismem–leninismem. A teorii krasobruslení jsme napoprvé taky nezvládli. Měli jsme problém rozeznat rittbergera od salchowa,“ dodal Holík.

Oba bývalí vynikající hokejisté se shodují na tom, že brzo opět nastane doba, kdy budou hokejisté toužit po vzdělání. Podle jejich slov jsou sice dnešní hokejisté zajištění na celý život, celá řada jich však studuje alespoň pro dobrý pocit.