Brněnská vysoká škola, na které nyní studuje téměř čtyřicet tisíc lidí. Jedno z největších vědeckých pracovišť v České republice. Instituce, o jejíž založení usiloval Tomáš Garrigue Masaryk. I tak lidé vnímají Masarykovu univerzitu v Brně. Dnes slaví pětadevadesát let od svého založení.

Škola přitom mohla vzniknout ještě dřív. Lidé ji chtěli zřídit už na začátku dvacátého století. Narazili ale na odpor Němců, kteří tehdy v Brně bydleli. Vysokou školu, která by nebyla německá, v Brně nechtěli. „Ovládali brněnskou radnici a nechtěli, aby se ve městě a tím i na celé Moravě posílil český živel. Navrhovali, aby univerzita stála třeba v Prostějově," popsal tehdejší situaci ředitel Archivu Masarykovy univerzity Jiří Pulec.

V roce 1905 na výročním sjezdu Němců v Brně se dokonce zastánci obou stran poprali. „V pouličních šarvátkách přišel tehdy o život dělník František Pavlík," dodal Pulec.

Listinu ztratili

Univerzita na Moravě vznikla až roku 1919, přesně tři měsíce po založení první republiky. Školu politici založili zákonem číslo padesát. Umělecky napsanou zakládací listinu na pergamenu ve zdobeném pouzdře měl prvnímu rektorovi Karlu Englišovi předat prezident Masaryk. „Na předání ale nakonec nepřijel, náhle onemocněl," poznamenala mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Masarykova univerzita slaví 95 let.

Úředníci z prezidentské kanceláře pak zdržovali předání listiny přepracováváním a novými návrhy až do čtyřicátých let dvacátého století. Pak se listina nadobro ztratila. Masaryk nakonec místo zakládací listiny věnoval univerzitě alespoň rektorský řetěz s medailí.

Hodně se měnily také učebny, ve kterých studenti poslouchali přednášky. Zpočátku totiž škola neměla dost velké prostory. „Minimálně v prvních letech profesoři přednášeli v provizorních podmínkách," dodala Fojtová.

Akademici vedli lekce třeba v několika místnostech v biskupské škole pro sociálně slabé a právníky učili v budovách bývalých kasáren na rohu ulic Úvoz a Údolní. Přírodovědci měli přednášky zase v budově chudobince mezi ulicemi Veveří, Kounicova, Kotlářská a filozofické fakultě připadl pro změnu sirotčinec sídlící v dnešní Gorkého ulici.

V roce založení začalo vyučování na dvou fakultách, další dvě přibyly krátce poté. V současnosti má škola v mnoha budovách po celém Brně fakult devět. Poslední vznikla fakulta sportovních studií, kterou akademici otevřeli v roce 2001.

Výročí oslaví v kině

Univerzitě patří i kino. Od loňského podzimu si od města pronajímá kino Scala. Právě tam se dnes ve tři hodiny setkají akademici, aby si výročí připomněli. Rektor univerzity Mikuláš Bek tam také předá medaile rektorům ostatních brněnských vysokých škol. „Chce tak ocenit, že ve městě budují akademické prostředí," řekla Fojtová.

Večer pak odborníci z univerzity uvedou obnovenou barokní operu Opuštěná Dido. „Na premiéru už volná místa nejsou, ale na další představení ještě ano," dodala Fojtová.

Oslavy vedení univerzity plánuje na celý rok. Někteří lidé už se na ně těší. „Masarykově univerzitě fandím. Plánuji, že se zúčastním sociologické cyklojízdy, kterou chce univerzita k výročí uspořádat," řekl třeba Filip Hastík.

JIŘÍ HANÁK