Při preventivním vyšetření na mamografu jí lékaři objevili zhoubný nádor v prsu. Přes počáteční šok začala vzápětí s léčbou. Po ročním boji s vážnou nemocí, který odstartoval lékařský zákrok a poté zahrnoval sérii chemoterapií a ozařování, si mohla oddechnout.

Rakovinu prsu přemohla. „Jako místo svého boje s nemocí jsem si na doporučení více lidí vybrala Masarykův onkologický ústav a rozhodnutí bych určitě neměnila. Lékařský personál byl vynikající, pomohl mi hlavně po psychické stránce,“ ocenila paní Libuše. Celé jméno nechtěla zveřejnit, redakce ho ale zná.

Podobně jako ona se zachovaly desetitisíce dalších pacientů s rakovinou. Specializované brněnské pracoviště právě dnes slaví pětaosmdesát let od svého vzniku.

Za jeho zrodem stál uznávaný brněnský chirurg Jaroslav Bakeš. Na zřízení ústavu tehdy přispěl i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. „Za dobu fungování se plocha areálu zdesetinásobila. Začal se sedmi lékaři a pětadvaceti sestrami. Nyní v ústavu pracuje 181 lékařů a 228 sester,“ porovnal ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.

Významné milníky ústavu

1935: založení Masarykovy léčebny Dům útěchy

1945: přejmenování na Masarykův radioléčebný ústav

polovina 50. let: vznik rentgenového oddělení

1965-1972: rozšíření a modernizace ambulancí

1991: přejmenování na Masarykův onkologický ústav

1991-1994: výstavba nového diagnostického a ambulantního pavilonu

2001: založení Kliniky koplexní onkologické péče

2007: vznik Bakešova pavilonu

2016: otevření Centra fotonové terapie – největšího pracoviště s pěti lineárními urychlovači

Lékaři ústavu ročně ošetří přibližně čtyři tisíce nových pacientů. Počet hospitalizací překonává v posledních letech hranici deseti tisíc. V ambulancích za rok zajistí 240 tisíc ošetření. „Pacientů je opravdu hodně, prostory ústavu co do velikosti nestačí. Například lůžek by mohlo být víc,“ uvedl Oldřich, který se na Žlutém kopci léčil s rakovinou jazyku. Ani on nechtěl zveřejnit celé jméno. V ústavu mají nyní 254 lůžek.

Dělníci nyní dokončují rekonstrukci Bakešova pavilonu. V provozu bude ještě letos. Představitelé ústavu plánují v příštích pěti letech investice za jednu a půl miliardy korun. Jednou z nich bude dostavba pavilonu A známého i jako Švejdův. Tato část ústavu dosud nemá hlavní vchod a lidé tak musí dovnitř chodit z boční strany.

Přístavba bude mít čtyři podlaží. „Umístíme do ní centrum prvního kontaktu a edukační středisko pro onkologicky nemocné a jejich blízké. Prostory zaplní i oddělení podpůrné péče, kde budou pacientům pomáhat psychologové, sociální pracovníci nebo třeba nutricionisté,“ vyjmenoval Svoboda.

V areálu ústavu chtějí vytvořit pracoviště tomoterapie, což je metoda ozařování nádorů. Usilují o také vybudování pavilonu teranostiky, která kombinuje diagnostiku s terapií.

Na záměrech se bude podílet stát jako zřizovatel pracoviště. „Masarykův onkologický ústav je na světové úrovni. Zároveň ale potřebuje další investiční rozvoj, “ uznal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.