Jsou to místní dívky, mistryně Evropy v soutěži mažoretek. Důchodci na lavičkách často vzpomínají, jak na začátku devadesátých let obcházela Marie Patočková všechny domy ve vsi a prosila o peníze na boty pro budoucí mažoretky. Vybrala čtyřiadvacet tisíc korun. Ale ani to nemělo stačit.
,,Boty byly ručně šité a švec chtěl původně dvaatřicet tisíc. Když jsem mu vyprávěla, co všechno jsem pro zaplacení musela udělat, dva tisíce nám slevil. Šest tisíc přidal obecní úřad a boty byly na světě,“ směje se starší paní. V Zakřanech a mažoretky, co je to za nesmysl, kroutili někteří hlavou. Vesnici se sedmi sty obyvateli přece musí stačit fotbal a hasiči. Marie Patočková měla ale jiný názor. Za všechno mohla její dovolená v Oděse. ,,Na širokých schodech jsem viděla vystoupení mažoretek a byla jsem u vytržení. Pořád jsem na ně myslela a řekla si, že to zkusíme i v Zakřanech,“ vzpomíná zakladatelka klubu.
Domů se vrátila nadšená. Holky, co kdybychom u nás založily klub mažoretek?, ptala se svých dcer Marie a Hany. A hned začala rozdělovat úkoly. ,,Hanka je vyučená krejčová, bude šít kostýmy a Maruška ji bude pomáhat,“ oznámila tehdy v kuchyni a její manžel raději odešel do obýváku. Pracoval jako horník ve Zbýšově a chtěl mít alespoň večer klid. ,,Chudák už nežije, ale občas toho na něj bylo dost. Po celém domě viselo sedmnáct kostýmů, dívky chodily na zkoušky, byla to vlastně naše jediná šatna. Až když jsme na soutěžích něco dokázali, přidělil nám obecní úřad místnost,“ pokračuje Marie Patočková. V Zakřanech vznikla postupem času tři oddělení mažoretek. Nejmladším z pětapadesáti členek je pět let. Popularita klubu je veliká. Z dalších evropských šampionátů v polské Opoli, přivezli kromě zlata v roce 2004, i cenná druhá a čtvrtá místa. Klub přitáhl slečny ze Zbýšova. Lukovan a Babic.
A co všechno se ještě změnilo od dob, kdy se nadšenkyně Patočková vrátila z Oděsy? Mažoretky, dívky s dlouhýma nohama a tradiční hůlkou v ruce, už nemusí pochodovat na klasickou dechovou hudbu, ale na moderní tóny. Tradicionalisté jsou ale proti. Zatímco v Ostravě, Havířově a další městech, kde mažoretky navštěvují i taneční školy, v Zakřanech se o mezinárodní úspěchy stále stará jen čtveřice amatérských trenérek. Hospodaří se sto šedesáti tisíci ročně a už se těší na přicházející plesovou sezónu. Alespoň budou mít zase na nové kostýmy.