"Poprvé za deset let jsem si musel koupit láhev medu přímo v supermarketu. Moc se mi do toho nechtělo, ale nezbylo mi nic jiného,“ povzdechl si Popp.

Záleží na zásobách

Za nedostatek medu může podle včelařů především počasí. „Loni bylo velmi chladné jaro a květový med prakticky vůbec žádný nebyl. V létě se situace trošku zlepšila a včely něco nanosily. Záleží na tom, jak včelaři se svými zásobami naložili,“ podotkl blanenský včelař Radek Mrva. Na špatné klimatické podmínky si stěžuje i jeho kolega Jan Mednanský z Kyjova. „Za málo medu může pouze nepříznivé počasí. Vážné nemoci, jako je včelí mor, na Kyjovsku nejsou,“ podotkl.

Igor Šanda z Krajské veterinární správy potvrdil, že situace s včelím morem na jižní Moravě se v poslední době zlepšila. „Letos máme podezření na mor pouze na několika místech na Břeclavsku a na jednom místě na Hodonínsku. Na žádném z nich zatím není nákaza potvrzená,“ uvedl Šanda. Včelí nemoci jsou podle něj jen jednou z příčin ubývání včel. „Je to kombinace mnoha věcí. Počasí, špatného používání pesticidů a nezodpovědného zacházení ze strany majitele,“ vysvětlil Šanda.

Úbytek včelstev se nepodepisuje pouze na produkci medu. Nepřítomnost včel má podle ředitele zemědělské společnosti Patrie Kobylí na Břeclavsku Josefa Čačíka špatný vliv na opylování květů. „Dříve jsme v sadu včelstva měli. Museli jsme je ale kvůli moru zrušit. Včelařství je v obci generační záležitost, ale včelařů ubývá,“ oznámil Čačík.

Nedostatek včel se podepisuje i na ceně medu. „Loni hodně vyskočila a mnoho malých včelařství zaniklo. Bojovali jsme o přežití,“ svěřil se včelař Petr Opletal z Rajhradic na Brněnsku. Podle něj je jeho včelařství jedno z mála, které má zásoby ještě z minulého roku. „Kilo medu teď prodáváme od 118 do 138 korun,“ vypočítal Opletal s tím, že lidé mají stále zájem. Klára Plisková z Vyškova to potvrzuje. „Je lepší si koupit med čerstvě stáčený než z regálu v obchodě. Preferuji kvalitu nad cenou,“ svěřila se Plisková.

Pomoc kraje

Na špatnou situaci včelařů reagovalo i vedení kraje. Schválilo dotační program Podpora včelařství pro rok 2011, ve kterém vypsal dva dotační tituly. „Milion šest set tisíc podpoří jednotlivé včelaře a obnovu včelařského vybavení,“ uvedl náměstek hejtmana Ivo Polák. Na druhý titul, který podpoří včelařské kroužky mládeže, vyčlenil kraj čtyři sta tisíc korun.

ANNA FAJKUSOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Podporuje vlasy i kosti

Jižní Morava – Cukr, nebo med? Odborníci na zdravou výživu jednoznačně hlasují pro druhou možnost. Ale varují: všeho s mírou. Například třiadvacetiletý student Petr Pokoj se medem jednou přejedl. „Dělali jsme v chemii laboratorní rozbor medu, který druh je nejsladší. Nakonec jsem je snědl všechny,“ svěřil se Pokoj.

Podle doktora z Dětské nemocnice Zdeňka Doležala se mladík příliš rozumně nezachoval. „Med zdravý je, ale v omezeném množství. Například u dítěte je ideální lžíce denně,“ uvedl Doležal. Podle něj má lepší výživovou hodnotu než cukr, a tak je ke slazení vhodnější.

Souhlasí s ním i nutriční terapeutka Iva Veselá. „Med navíc obsahuje například draslík, který snižuje krevní tlak. Díky vápníku a hořčíku zase podporuje růst vlasů, nehtů, kostí, zubů a pomáhá od křečí,“ upozornila Veselá.

Některé studie podle ní uvádí, že med příznivě ovlivňuje pylové alergie. „Jsou prokázány další zdravotní účinky známé stovky let. Med působí antibakteriálně a antisepticky. A nejdůležitější je, že je čistě přírodního původu, kdežto výroba cukru stojí na chemické výrobě,“ dodala Veselá.
Doležal s ní ale nesouhlasí a naopak některé lidi raději varuje. „Medu by se měli vyhnout především alergici. Cukrovkáři jej můžou jíst, ale je důležité hlídat si množství. Malá vanička, kterou dávají v hotelech na snídani, ale nikomu neublíží,“ uzavřel Doležal

ANNA FAJKUSOVÁ