Štoly nechal zbudovat nacistický pohlavár Hermann Göring. Do Kuřimi nařídil přesunout část výroby leteckých motorů Klöckner – Flugmotorenbau.
Dělníci podzemní tunely vyrazili počátkem roku 1944, výroba se tam ale nikdy nepřesunula. „Chodby byly pravoúhle zalomeny, aby se v případě bombardování nešířila tlaková vlna a střepiny z výbuchu,“ popsala průvodkyně Sylvia Laurincová.
Ve městě tehdy bydlelo tři a půl tisíce lidí, další tisíce ve zbrojovce jen pracovaly. Kuřim se 25. srpna 1944 stala terčem spojeneckého náletu. „Ve čtvrt na dvanáct přiletělo nad Kuřim pětaosmdesát bombardérů B-24 Liberator. Jejich piloti shodili ve třech vlnách osm stovek bomb,“ informovala Laurincová.
První shoz měl na starost kapitán Kirsch. „Viděl ale prchající zaměstnance, proto se rozhodl udělat ještě otočku nad Babí lom a nálet tím opozdit,“ podotkla průvodkyně.
Štoly s krycím jménem Axinit poskytly později úkryt třem tisícům obyvatel. Asi na dva týdny se tam schovali při osvobozování Brna na jaře 1945, aby přečkali závěrečné boje. „Po náletech Rudé armády nacházíme stopy dodnes,“ uvedla Laurincová. Jednu z pum FAP-100 uvidí návštěvníci také ve štole.
Uvidí ji každou druhou sobotu, kdy budou štoly přístupné za padesát korun. Do konce roku tam mohou vyrazit obě zbývající soboty.
Obnova přístupné části vyšla na zhruba devět set tisíc korun, půl milionem přispěl kraj. „Chceme pokračovat v úpravách podzemních prostor. Jejich zbytek je ale v daleko horším stavu,“ uvedl kuřimský starosta Drago Sukalovský.
Jen průzkum zbylých částí vyjde asi na šest milionů korun. Vedení města zvažuje na štolu v budoucnu napojit také naučnou stezku pro veřejnost.
