Cílem soutěže je nalézt nejlepší návrh uměleckého díla k poctě královny Elišky Rejčky i s odkazem na její osobnost a působení v Brně. „Součástí by mělo být i architektonicko-krajinářské řešení přilehlé plochy, která by měla s dílem vytvořit harmonický celek," sdělil ředitel kanceláře brněnského architekta Jan Tesárek.

Toto nároží se má zároveň jasně vymezit od rušné dopravní křižovatky, ať už opticky či fyzicky.

Zájemci mohou podávat soutěžní návrhy až do března příštího roku. „Jediným závazným požadavkem, který musí každý účastník splnit, je umístění uměleckého díla na pozemek města," podotkl Tesárek. Návrhy mají účastníci soutěže zpracovat na dvou panelech a musí vytvořit také fyzické modely.

Předpokládané náklady na zajištění vytvoření uměleckého díla jsou zhruba sedm a půl milionu korun, na úpravy veřejného prostranství pak deset milionů korun.

Výstava představila unikátní soubor rukopisů

Hodnocení soutěžních návrhů je plánováno právě na březen příštího roku. „Vzhledem k tomu, že nejde jen o vytvoření uměleckého díla, ale také o celkovou úpravu veřejného prostranství, jehož nedílnou součástí umělecké dílo bude, nelze předjímat konkrétní termín. Při optimálních podmínkách však lze předpokládat, že by mohlo dílo stát na upraveném veřejném prostranství přibližně vdruhé polovině roku 2026," nastínil Tesárek.

V letošním roce otevřeli představitelé Brna opravené Mendlovo náměstí, na které se nachází socha odkazující na významného genetika Gregora Johanna Mendela. Nyní jsou tedy v plánu další úpravy v této oblasti města.

Letos se také na hradě Špilberk uskutečnila unikátní výstava, při níž byl poprvé po 240 letech v České republice k vidění ojedinělý soubor rukopisů, které nechala Eliška Rejčka na své náklady pořídit a věnovala je klášteru cisterciaček na Starém Brně. Klášter letos slaví sedm set let od jeho založení.

Eliška Rejčka:

Narodila se před 735 lety v Poznani.

Byla dcerou polského krále Přemysla II.

Nejprve se stala ženou krále Václava II. a následně i Rudolfa Habsburského.

Po roce 1318 se uchyluje do královského města Brna.

V místě nového působiště se rozhodla založit roku 1323 klášter cisterciaček na Starém Brně.

Klášter cisterciaček fungoval na Starém Brně až do roku 1782, kdy byl v rámci josefinských reforem zrušen.

Církevní areál nezůstal ale opuštěn, záhy do něj byli nově uvedeni Augustiniáni od sv. Tomáše, jejichž opatství zde sídlí dodnes.