Na místě ale nejsou jen Brňané. Účastníci akce přijeli doslova z celé republiky. " Máme tu i lidi ze severu Čech. Každé větší město totiž mívalo svůj střelecký sbor, který ho chránil před případnými nájezdy nepřátel. Jeho členy byli občané měst. V Brně ho lidé založili roku 1798," říká Urbánek. Dodává, že na akci se sešlo asi padesát účastníků.

Kolem desáté se začínají formovat do dvojstupu. „Achtung, marš!" zní německé pokyny náměstím. Špalír se dává za zvuku slavnostní pochodové hudby do pohybu a míří k Denisovým sadům. Tam položí věnec u obelisku.

Kdo by čekal, že podobné akce jsou výhradně mužská záležitost, byl by na omylu. Mezi pány totiž pochoduje i několik žen. „U nás ve vesnici založil střelecký sbor nás pan starosta. Čili můj otec. No a já jsem se pak stala jednou ze členek, máme málo lidí," směje se způsobu svého naverbování Petra Boudová ze Senomat na Rakovnicku. Její kamarádka Kristýna Valerová jen souhlasně kývá hlavou.

Kolem jedenácté hodiny špalír dochází na vojenské cvičiště za pavilonem Anthropos. Tam začíná program pro návštěvníky. Mohou si například vyzkoušet střelbu z opravdových zbraní na terč. „Chtěli jsme, aby to nebyly jen obyčejné vzduchovky. Proto tu máme funkční malorážky," vysvětluje pořadatel Urbánek. Areálem třeskají výstřely.

Slunce ale pálí jako o závod a z uniformovaných účastníků brzy pot doslova teče. „Sakra, je to náročné, ale vydržíme to," shodují se střelci u stolů s vychlazeným pivem. Vzduchem voní pravý vojenský guláš z polní kuchyně.

Odpoledne akce končí a účastníci se rozcházejí. Tedy aspoň dočasně, než naplánují další slavnost. Na rozdíl od skutečných brněnských městských střelců. Ti definitivně zanikli těsně po druhé světové válce. „Jejich roli víceméně převzaly Lidové milice. Komunisté samozřejmě nechtěli, aby se jim občasné sami vyzbrojovali," popisuje zánik brněnského sboru Urbánek.