Ti tak přišli s dalším argumentem pro zachování nádraží v poloze blíže centru. „Postavit odsunuté brněnské nádraží bez podzemní dráhy není možné. Bez něj totiž nelze vyřešit dopravu lidí z nového uzlu do centra. Naopak u nádraží v centru není potřeba," prohlásil brněnský předseda zelených Martin Ander.

Zelení se opírají o studii, kterou pro Správu železniční dopravní cesty zpracovala společnost IKP Consulting. „Severojižní kolejový diametr by se musel nutně stát součástí sítě Správy železniční dopravní cesty, což ovšem není zakotveno v žádném dokumentu rozvoje infrastruktury správy ani ministerstva dopravy," uvedli zpracovatelé.

Ander v tom vidí jasný signál, že kraj dává od projektu podzemní dráhy z Řečkovic do Černovic ruce pryč. „Není zakotvená v plánech státu. Sleduje jej jen jako cizí investici," řekl Ander. Diametr má stát dvaadvacet miliard.

Podle Andera navíc nesedí data ve studii. „Nádraží má stát v roce 2020, o podzemce se píše, že po roce 2040. A ani pak se s ní nepočítá. Studie dopravní zátěže jsou bez ní," upozornil politik.

Náměstek brněnského primátora Robert Kotzian ovšem tvrdí, že si opoziční politik dokument vykládá špatně. „Že se s podzemní dráhou nepočítá, je nesmysl. Dokonce teď připravujeme s krajem smlouvu pro koordinaci se stavbou nového nádraží. V nulté etapě vznikne betonová skořepina pod nádražím, kudy diametr povede. S penězi stát počítat nemusí, jedná se totiž o investici kraje," opáčil Kotzian.

Zároveň ovšem přiznal, že dopravní obsluha nádraží se musí obejít nějaký čas bez podzemky. „Je to projekt nesmírně náročný na přípravu," poznamenal Kotzian.

Ander ale v jeho slovech vidí přiznání. „Město ani kraj nikdy potřebné peníze nenajdou. Je to chiméra," řekl.

Podle vedoucího krajského odboru dopravy Rostislava Snovického nedostatek peněz nemusí vadit. „Nikde není psáno, že investorem bude kraj. Variant je víc," řekl Snovický. Kdy se Brno diametru dočká, ale nechtěl odhadovat.

Podle studie proveditelnosti z roku 2011 má kraj několik možností, jak dráhu zaplatit. Buď stavět za státní peníze, nebo sám spolu s Brnem s využitím úvěru či evropských fondů. Další možnost je projekt PPP partnerství se soukromým investorem. Jenže to moc nefunguje. V minulosti třeba zkrachoval soukromník, který pomáhal se stavbou tunelu pod kanálem La Manche. V Brně se zase společné firmě soukromníků a města nepodařilo postavit parkovací dům v Panenské. A ani stát se do posílání miliard na brněnský tunel moc nehrne. I proto, že se stále ani nerozhodlo o poloze nádraží. „Zatím jsme si názor neujasnili. Podzemní vedení železniční trati tak ani nepotvrzujeme ani nezamítáme," řekl mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák.