Raketa Vega
Psal se rok 2020. Raketa Vega tehdy do vesmíru vynesla třiapadesát družic. Nosič, díky kterému to bylo možné, vznikl v Brně. Vyvinula jej společnost SAB Aerospace v čele s Petrem Kapounem. Evropskou vesmírnou agenturu tehdy zaujalo řešení jihomoravských inženýrů zejména díky lehkosti vyvinutého materiálu. „Je to jako kdyby papírová krabice měla udržet pračku. A to za podmínek, jaké panují při startu rakety. Ten materiál je neuvěřitelně pevný a zároveň lehký,“ řekl tehdy Kapoun. SAB Aerospace od té doby s agenturou spolupracuje neustále. Kromě nosiče pro raketu Vega vyvinula také dávkovač pro raketu Ariane 6 nebo se podílela na vývoji součástek pro Carrier Modul z projektu Exo Mars 2020. Je tak předním středoevropským průkopníkem na poli vesmírného průmyslu.

V laboratořích brněnské firmy SAB Aerospace vědci sestavili část vesmírné rakety Vega.
Na hvězdárně přistane kosmická loď Vega. Největší kus rakety vznikl v Brně

Nová tvář Slunce

Krásné, tajemné, smyslné. Fotografie zatmění slunce matematika z brněnské techniky Miloslava Druckmüllera lidé hodnotili superlativy. Jeho fotky se několikrát dostaly do výběru NASA jako astronomický snímek dne, objevily se na stránkách prestižních vědeckých časopisů jako Nature či The Astronomical Journal a staly se podkladem pro více než padesáti vědeckých prací. Fotografie ukázaly jevy, o jejichž existenci neměli vědci ani tušení. „V datech je skryto velké množství věcí, které bez matematického zpracování nelze očima vůbec vidět. Já chci vidět, co se na Slunci děje, a matematika mi to umožňuje,“ vysvětlil Druckmüller. Brněnský matematik své putování rovněž zvěčnil na filmovém plátně v dokumentu Helios.

Prací na jednom snímku stráví Miloslav Drückmuller i týden.
Na fotku zatmění Slunce má fotograf z Brna dvě minuty. Po roce a půl příprav

Vesmír s Elonem

Jednoho z nejbohatších lidí planety a vizionáře Elona Muska netřeba dlouze představovat. Stejně tak Muskovi netřeba představovat město Brno. Dobře jej zná, jelikož místní vědci s ním spolupracují na řadě projektů.

Začátkem letošního dubna vyletěla do vesmíru raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. A nesla na sobě nanosatelit z části vytvořený v dílně inženýrů z brněnské techniky. V kosmu má ověřit fungování speciálních senzorů tlaku nebo alternativních solárních napájecích systémů, takzvaných superkapacitorů. „Součástí experimentu je ověření využití superkapacitorů jako řešení pro ukládání elektrické energie v družicích. V budoucnu může banka superkapacitorů nahradit běžné bateriové napájecí systémy. Jak satelit obíhá, je po část letu přivrácen ke Slunci a nabíjí se pomocí solárních panelů. Během letu ve stínu se energie z tohoto zdroje bude spotřebovávat,“ vysvětloval Radimír Vrba z brněnské techniky.

Brněnští vědci zkoumají smrtelné paprsky z vesmíru.
Brněnští vědci zkoumají smrtelné paprsky z vesmíru, spolupracují s Elonem Muskem

Zhruba o čtyři měsíce dříve si zápis do historie vesmírného výzkumu připsala i Masarykova univerzita. Na Muskově raketě počátkem roku do kosmu vyletěly dva detektory gama záblesků od výzkumné skupiny pod vedením Norberta Wernera z Přírodovědecké fakulty. „Gama záblesky jsou jednou z nejnásilnějších vesmírných událostí, při níž se uvolňuje nesmírné množství energie. Představují možnost, jak objasnit a prokázat řadu fyzikálních jevů,“ uvedl kolektiv autorů ve vědeckém časopise The Astrophysical Journal.

Jídlo na Marsu

Ani třetí brněnská vysoká škola s vesmírným výzkumem nezaostává. Na Mendelově univerzitě od loňského roku zjišťují, jaké plodiny jsou tam nejvhodnější pro pěstování. „Velkou výzvou bude zajištění kvalitní a dlouhodobě udržitelné stravy astronautů na oběžných drahách i dlouhodobých misích. Dobrou volbou budou mikrořasy, kterými se zde na univerzitě zabýváme několik let,“ objasnil Libor Lenža z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Brněnští vědci zkoumají smrtelné paprsky z vesmíru.
Brněnští vědci zkoumají smrtelné paprsky z vesmíru, spolupracují s Elonem Muskem

Výchova vesmírných inženýrů

Rostoucí zájem o praktickou problematiku vesmíru letos reflektovalo Vysoké učení technické v Brně. Tamní Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií otevírá od letošního podzimního semestru nový obor: vesmírné inženýrství. „Člověk musí objevovat nové věci, ať už je to vesmír nebo oceány. Vezměte si třeba Muska, který se snaží dostat lidstvo na Mars a zvýšit naše šance na přežití. Poptávka po systémových inženýrech s vědomostmi z oblasti kosmického průmyslu roste. Proto jsme se rozhodli program založit,“ uvedl jeho garant Tomáš Götthans.

Vysoké učení technické v Brně. Tamní Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií otevírá nový obor: Vesmírné inženýrství.
Postavte vlastní družici: na technice v Brně začíná výchova vesmírných inženýrů

Projekty budoucnosti

Jih Moravy v kontextu vesmírného průmyslu hledí i do budoucnosti, která se může zdát jako science fiction. Jedním z nich je zkoumání imunitního systému ve vesmíru. Téměř polovina členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice se potýká s problémy s imunitou.

Ve stavu beztíže se obranný systém lidského těla neaktivuje, a proto může astronauta i obyčejné nachlazení zabít. Při sebemenší nemoci se tak musí okamžitě vrátit zpět na Zem. Pochopit, proč imunita ve stavu beztíže přestává fungovat, mají pomoci dva experimenty. Podílí se na nich opět SAB Aerospace, který vesmírné stanici dodá kompletní zařízení. „Imunitní systém astronautů se ve vesmíru chová stejně jako imunitní systém velmi starých lidí, tedy je oslaben. Díky výzkumu vývoje kmenových buněk v buňky imunitního systému zjistíme, jak můžeme imunitu zlepšovat, a tedy zkvalitňovat život lidí na Zemi,” uvedla bioložka Magdalena Herová.

Brno se znovu zapsalo do dějin dobývání vesmíru
Nosič vynesl hned šest satelitů. Brno se opět zapsalo do dějin dobývání vesmíru

Odhalit záhadu bude nezbytné i z hlediska obývání jiných planet. Tímto směrem cílí mise Plato, na níž opět podílí SAB. Mise má za cíl hledání exoplanet vhodných pro život. Brněnská společnost dodá potřebnou sondu s kamerami. „Vesmírná mise Plato nám poskytne jedinečnou informaci o situaci naší Sluneční soustavy ve vesmíru, pravděpodobně se nám podaří odpovědět na otázku, zda je náš systém jeden z mnoha, nebo zda je jedinečný,“ uvedl Petr Kabáth z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.