„Od roku 1963 byl zaveden samoobslužný provoz už ve všech vozech městské hromadné dopravy. Jízdenky vydávali řidiči, průvodčí zůstávali jen v takzvaných vlečňácích, tedy vozech bez řidiče, připojených k hlavnímu vozu," uvedla v Internetové encyklopedii dějin Brna historička Miroslava Menšíková.

Podle znalce MHD v Brně Ivana Nedělky nebyli průvodčí jenom těmi, kdo prodával jízdenky. Také odbavovali vůz. „V padesátých, šedesátých letech mívaly vozy otevřené dveře. Dalo se do nich tedy nastupovat i za jízdy, což se občas i dělo. Aby bylo bezpečnosti učiněno zadost, průvodčí dával na zastávkách pokyn řidiči k odjezdu," řekl znalec.

Při přechodu povinností z průvodčího na řidiče se také měnilo jízdné. Řidiči už na rozdíl od průvodčích neoznačovali směr, datum a hodinu jízdy.

„Tehdy byl takzvaný řízený nástup. Lidé nastupovali předními dveřmi, aby šli všichni kolem řidiče. Ten měl kontrolovat buď průkazky, nebo předplatní jízdenky – měsíční či roční. Kdo neměl, musel zaplatit. Peníze cestující házeli do takových plechových pokladen, řidič jim za zaplacení dal jízdenku," popsal tehdejší postup Nedělka.

Podle něj to způsobovalo zdržení, protože některé typy vozů na to nebyly uzpůsobené. „Takzvané plecháče měly přední dveře jedny z užších. Původně to bylo myšleno tak, že bude sedět vzadu, kde byly dveře široké, průvodčí. Tím že průvodčí z vozu zmízel, nastupovali lidé uzoučkými dveřmi kolem řidiče, což bylo značně nepraktické," zmínil znalec historie. Doplnil, že už od padesátých let minulého století pamatuje i revizory.

Průvodčí už v 19. století

Průvodčí v Brně podle Nedělky fungovali už v době, kdy ve městě jezdila koněspřežná tramvaj v devatenáctém století. „Když byla třívozová souprava, na vlečných vozech byli průvodčí, v prvním voze byl vlakvedoucí. Všichni prodávali jízdenky, vlakvedoucí navíc hlídal a rozhodoval o tom, kdy má vůz odjet," nastínil Nedělka. Nechyběl samozřejmě ani řidič.

Cestující mají nyní několik možností, jak získat jízdenku do vozu brněnské městské hromadné dopravy. První variantou je nákup předplatní jízdenky, neboli šalinkarty, druhou jednorázová jízdenka, třetím zakoupení jízdného platební kartou přímo v tramvaji, trolejbusu nebo autobusu pomocí služby oblíbené služby Pípni a jeď.

Jízdné v brněnské MHD za rok 2023 podrobně

  • 58 procent předplatní jízdenky, neboli šalinkarty
  • 42 procent jednorázové jízdenky
  • téměř 50 procent z předplatních jízdenek jsou roční

Aktuálně tvoří takto pořízené jízdenky polovinu z prodaných jednorázových lístků a tento poměr stále stoupá. „Sedmnáct procent tvoří papírové jízdenky z běžné distribuce, šestnáct procent jízdenky z automatů a patnáct procent SMS jízdenky a jízdenky z aplikací," vyčíslila mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková.

Cestující si zakoupení jízdného přes službu Pípni a jeď pochvalují. „Jenom pípnu a jedu. Jezdím jen dvě zastávky s dětmi do školky, ale šetří to čas i starosti," myslí si třeba Adam Klouboučník.

Do období covidu fungoval také nákup jízdenek u řidiče. Dopravní podnik jej ale v té době s ohledem na bezpečnost řidičů zrušil. „S ohledem na službu Pípni a jeď nedávalo smysl ji navracet," doplnila Tomaštíková.

MICHAL HRABAL, ANETA ZUGAROVÁ

VIDĚLI JSTE? Ples jako Brno v číslech: tisícovka snědených ústřic i stovky lahví šampaňského

Ples jako Brno. | Video: Deník/Sabir Agalarov