„Nestavím to tak, že jsem šel do strany PRO proto, abych se teď stal jejím kandidátem na hejtmana Jihomoravského kraje. Tak ta otázka nikdy nestála. Nevylučuji svoji účast na kandidátce do kraje, ale není to rozhodnutá věc," říká Hašek v rozhovoru pro Deník.

Co vás přimělo k návratu do politiky?

Podle novinových titulků z posledních let by šlo už o xtý návrat Michala Haška do politiky. Já na to vždycky s lehkým úsměvem říkám jako člověk politický, tedy homo politicus, jak mě nazývají moji přátelé, že jsem vlastně z politiky nikdy úplně neodešel. Pravda, někdy jsem zmizel z očí, zmizel jsem z té pomyslné první řady. Nicméně vždycky jsem politiku sledoval a alespoň ji komentoval z pozice právníka nebo občana. Teď jsem zpátky v aktivní politice. Důvodů je několik.

Jaké jsou ty zásadní?

Zaprvé musím říct, že mě stále více znepokojoval stav správy naší země. Teď myslím v tom nejširším slova smyslu. Po letech ve vrcholové regionální politice jsem nevěřil, že je možné za dva roky republiku dostat do takového stavu, a to jak v rámci domácí, tak zahraniční politiky. A samozřejmě přibývaly pomyslné kapky, které mě vedly k úvahám o návratu do veřejného života.

Návratu ať už z hlediska nějakého nového politického subjektu, a nebo nakonec, a to bylo oznámeno teď, návratu v rámci už existujícího politického subjektu. Vyhodnotil jsem si, že nemá smysl tříštit opoziční scénu vznikem nové strany nebo hnutí. A nakonec po delších debatách, uvažování, rozpravách s přáteli a samozřejmě taky s rodinou, protože vrátit se do politiky je vážná věc i z pohledu rodinného života, jsem se rozhodl a přijal nabídku angažovat se ve straně PRO (Právo Respekt Odbornost - pozn. red.).

Uskutečnil se ustavující sněm nové krajské organizace na jižní Moravě. To byla další výzva: postavit politický subjekt na zelené louce. A teď je to vlastně tak, že začínám pomyslně od nuly.

close Jihomoravský politik Michal Hašek. info Zdroj: Deník/Attila Racek zoom_in Jihomoravský politik Michal Hašek.

V čem jste si blízcí právě se stranou PRO, která má nálepku pravicové strany?

Strana PRO má řadu mediálních nálepek. Strany jednoho nuže, myšleno jejího předsedy Jindřicha Rajchla. Tuto nálepku se budeme snažit bořit. A ve čtvrtek jsme začali. Strana má také nezaslouženou nálepku údajně pravicové strany. Já to tak úplně nevnímám. Svoje hodnoty jsem nezměnil. V roce 1998 jsem do tehdejší ČSSD pod vedením Miloše Zemana vstupoval, protože mě oslovovala jeho konzervativní levicová politika.

Jsem konzervativním levičákem i nadále, bohužel, v mezičase a zejména v posledních letech se Sociální demokracie posunula úplně někam jinam. Podporuje velmi liberální experimenty, myšlenky, se kterými se úplně neztotožňuji. A to byl důvod, proč jsem Sociální demokracii po řadě let opustil. Slušně. Neprásknul jsem dveřmi, nebudu kopat do sociální demokracie, ani do mých bývalých kolegů, přeji jim všechno dobré, ale svůj konzervativní levicový pohled budu teď uplatňovat ve straně PRO.

První místopředsedkyní jihomoravské organizace je bývalá místopředsedkyně KDU-ČSL Klára Liptáková. Dalším místopředsedou je bývalý úspěšný československý olympionik a bývalý senátor za Blanensko Josef Regec. Byl to jeden z důvodů, proč jste se rozhodl pro spolupráci s PRO?

V krajské organizaci jsou i další kolegyně a kolegové. Ať už lidé s politickou zkušeností, bývalí starostové nebo místostarostové. Chceme mít kombinaci zkušených matadorů a matadorek, ale také nových tváří. A tohle všechno v příštích týdnech a měsících budeme jako jihomoravské PRO lidem na jižní Moravě postupně představovat.

Sociální demokracie je tedy už uzavřená kapitola?

Z mého pohledu sociální demokracie opustila svého levicového voliče, konzervativní levicové hodnoty. Dnes mnohem víc experimentuje s liberálními tématy, nechá se sponzorovat od lidí, kteří před minulými volbami sponzorovali vládní pětikoalici, od lidí, kteří sponzorovali pana prezidenta Petra Pavla v prezidentské kampani. A to jsou postupně ty jednotlivé kamínky do mozaiky, které mě nakonec vedly k tomu, že s tou současnou sociální demokracií jsem se rozloučil. V klidu, bez kopání, bez vzájemného napadání.

close Jihomoravský politik Michal Hašek. info Zdroj: Deník/Attila Racek zoom_in Jihomoravský politik Michal Hašek.

Čím by se chtěla jihomoravská organizace strany PRO vyznačovat?

To, co nás bude spojovat, bude především konzervativní pohled na svět. Obrana tradiční hodnot, jako je rodina, jako je manželství, tedy svazek muže a ženy. Obrana hodnot, které spočívají v tom, že jako Jihomoravané hájíme zájmy našeho regionu, ale šířeji České republiky. Již jsem avizoval například téma Benešových dekretů. To není nějaké plané strašení. Prostě v této chvíli je na evropské úrovni soudní spor Lichtenštejnů proti České republice ve věci Benešových dekretů a ve hře není nic menšího na jižní Moravě než významná část Lednicko-valtického areálu.

Myslím si, že je dobře, aby se politici z jižní Moravy, a já se teď znovu považuji za jihomoravského politika, k této věci vyslovili. A já jsem se vyslovil jasně. Podle mě Benešovy dekrety platí a mají platit i nadále. S Lichtenštejny je třeba jednat, ale na principu rovného s rovným. A nikoliv se vracet do minulosti.

Podle mě Benešovy dekrety byly důsledkem věcí, které se staly před druhou světovou válkou a za druhé světové války. Jejich účinky přetrvávají v těch majetkoprávních otázkách až do dneška. A pokud mají Lichtenštejni zájem o diskuzi s Českou republikou, mělo by to být u jednacího stolu a nikoliv pod tlakem nějaké žaloby u soudu.

V posledních letech jste se věnoval advokacii. Bude to platit i nadále?

Ano. Budu dál pracovat jako advokát v advokátní kanceláři. Politika mě neživí a předpokládám, že i do budoucna bude platit, že především budu advokátem z hlediska profesního a politika je z tohoto pohledu nepracovní aktivitou. Nechci říkat volnočasovou, každý má nějakého koníčka, ale v téhle chvíli politice se budu tedy věnovat vedle advokacie. Nebudu v tom výjimkou. Myslím si, že řada advokátů působí v komunální, regionální, celostátní politice, a to zdaleka nejen v České republice.

Je reálná vaše kandidatura na post jihomoravského hejtmana?

Ať už budu kandidovat já, nebo někdo jiný, a my těch osobností budeme mít dostatek, pro krajské volby určitě dám k dispozici veškeré svoje hejtmanské know-how. Nestavím to tak, že jsem šel do strany PRO proto, abych se teď stal jejím kandidátem na hejtmana Jihomoravského kraje. Tak ta otázka nikdy nestála, a nestojí tak ani moje odpověď. Čili nevylučuji svoji účast na kandidátce do kraje, ale není to věc ani rozhodnutá, dokonce to není ani věc, o které bychom v těchto dnech a týdnech diskutovali.

Kdo je Michal Hašek?

  • Narodil se 17. dubna 1976, s rodinou žije v Brně.
  • Je bývalý poslanec, jihomoravský hejtman a starosta Drásova na Brněnsku.
  • Do roku 2022 byl členem ČSSD, nynější Sociální demokracie. Čerstvě vede nově vytvořenou jihomoravskou organizaci strany PRO.
  • Pracuje jako advokát.
  • Mezi jeho koníčky patří historie a turistika.

Věříte, že se strana PRO v nadcházejících parlamentních volbách dostane do Poslanecké sněmovny? Podle průzkumů to tak zatím nevypadá.

Když se do něčeho pustím, tak proto, aby ten projekt měl úspěch. Strana PRO ještě v této chvíli nemá podle všeho pětiprocentní podporu, alespoň tak zatím vypadají průzkumy, jakkoliv jsem k nim rezervovaný, a o to větší je to výzva. Nejenom pro mě, ale pro všechny ostatní v týmu. To není sólo příběh Michala Haška.

Hodně si zakládám na tom, že jako jihomoravská organizace jsme od začátku budovaní jako silná týmová záležitost, proto jsem zmínil některá jména. Ale do budoucna samozřejmě budeme přicházet s dalšími jmény. Za druhé, my jsme také řekli společně s panem předsedou Rajchlem, že zahajujeme cestu, kdy ze strany PRO chceme udělat pomyslně český směr, protože spolu mluvíme o jihomoravských záležitostech, tak dodávám český, moravský i slezský směr.

Co tím myslíte?

Nejde o nějakou kopii strany SMER Roberta Fica ze Slovenska, ale inspirací je nám spíše příběh, ve kterém Robert Fico se stranou SMER začal postupně integrovat do té doby rozdrobenou slovenskou neparlamentní opozici. Trvalo to roky, ne týdny, ne měsíce. Stala se z toho strana, která čtyřikrát vyhrála slovenské parlamentní volby a pan Fico byl slovenským premiérem. Čili určitě v rámci politiky i na jižní Moravě, ale i celostátně budu ten, kdo bude prosazovat ve straně PRO, abychom vedli jednání se všemi ostatními neparlamentními subjekty.

Máte nějaké hranice, s kým určitě ne?

Sám pro sebe mám jasnou dělící čáru, že to nesmí být subjekty extrémistické, z mého pohledu fašistické. S takovým jednáním bych měl problém. A při těch jednáních, ať už půjde nejdříve třeba o koaliční spolupráci pro různé typy voleb, ať už předvolební koalice, nebo do budoucna se nebráním ani myšlence třeba integrace s některými subjekty, ale to je skutečně běh na dlouhou cestu. Doufám, že postupně v následujících volbách, bude strana PRO posilovat a v budoucnu se stane významným hráčem, jak na regionální, tak na celostátní politické scéně.

V čem vidíte jako bývalý hejtman rezervy v Jihomoravském kraji?

Jsem přesvědčen, zjednodušeně řečeno, že jižní Morava potřebuje mnohem méně sebe propagačních videí pana hejtmana a mnohem více práce a konkrétních výsledků. Ať už na krajské úrovni, nebo na té celostátní. Jsem přesvědčen, že Jihomoravský kraj v řadě oblastí ztrácí drive a je mi to líto.

Byla doba, kdy jsme byli skutečnými lídry v řadě oblastí. A to nejenom sami jako kraj, ale třeba ve spolupráci s univerzitami, s byznysem. Mám pocit, že tohle v posledních letech zmizelo. Běžný provoz kraje funguje. Kraj se stará o zdravotnictví, o školství, o sociální věci, kraj se stará o dopravu, asfaltuje, betonuje, fajn. Ale to samo o sobě nestačí. Byl bych rád, aby se jižní Morava znovu vrátila do pozice lídra mezi regiony České republiky v řadě oblastí.

  • Pamatujete na předvolební video Michala Haška se Zdeňkem Škromachem z roku 2016? 
| Video: Youtube

Můžete to blíže nastínit?

Určitě na první místě by to byla inovativní ekonomika a získávání významných investic v oblasti vědy, výzkumu, inovací. Tím pádem také příchod dalších nových strategických firem na Jižní Moravu. Tohle výborně fungovalo v letech, kdy jsem navázal na práci Stanislava Juránka jako mého předchůdce, potom v době naší společné koalice ČSSD a KDU-ČSL na jižní Moravě.

Perfektně jsme spolupracovali s městem Brnem, se všemi univerzitami v kraji. Rozvíjelo se Jihomoravské inovační centrum, přicházela řada významných zahraničních investorů, především v těch oblastech, jako bylo IT, technologie. Dneska si myslím, že Brno má obrovský náskok díky tomu, čeho dosáhla Masarykova univerzita třeba v medicíně. Takže je otázka dalšího rozvoje navazující medicínské infrastruktury, investice do nově připravovaného Farmahubu v oblasti kampusu Bohunicích.

To znamená investice do firem, které se budou věnovat farmacii, výzkumu nových léků, nových léčebných postupů. To z nás může udělat naprostého tygra v této oblasti v celé České republice a možná dokonce i v celé střední Evropě. Byl bych rád, kdyby Jihomoravský kraj mnohem více tlačil na stát, který má v kompetenci třeba dostavbu dálnic. Je to takový evergreen na jižní Moravě. Vím, že i za mě se ty věci řešily a bohužel ne všechny byly dotaženy do konce.

O čem konkrétně mluvíte?

O stále chybějícím strategickém severojižním propojení našeho kraje. O silnici dříve označované jako R43, tedy spojení z Brna do Svitav. A také o dostavbě chybějících zhruba dvaceti kilometrů D52 mezi Pohořelicemi a Mikulovem. Rakušané tehdy splnili všechny dohody. Dálnice A5 vede až k hranicím České republiky. Byl bych velice rád, kdyby se v příštích letech podařilo ve spolupráci se státem jednak dokončit všechny povolovací procesy a jednak aby se konečně koplo do země a začala dostavba dálnice mezi Pohořelicemi a Mikulovem.

A co další oblasti?

Kraj docela zaspal v oblasti koncepce zdravotnictví. Od roku 2025 budou mít všechna lůžková zařízení nové smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Je čas, aby kraj jako významný hráč prostřednictvím svých nemocnic v dohodě s městy, která zřizují nemocnice, a také se státem, protože má v Brně fakultní nemocnice i vojenskou, zasedli k jednomu stolu a vymodelovali moderní atraktivní podobu lůžkového zdravotnictví. Stejně jako dohodu, jak bude veřejné zdravotnictví v regionu fungovat bez ohledu na to, jestli ho zřizuje kraj, stát nebo třeba města a obce. Pokud se dokážeme takto dohodnout, bude to plus pro pacienty a pro celý region.