Jedenaosmdesátiletý Dušan Josef z Brna, který kromě jiného také vyučuje angličtinu, mostům zkrátka propadl. „Když někoho učíte jazyk, také přemosťujete mezeru mezi dvěma lidmi, kteří by si jinak nerozuměli,“ vysvětluje Josef svou vášeň pro odlišné obory.

Mostům se upsal v roce 1987, když sestavil skripta angličtiny pro Stavební fakultu brněnského Vysokého učení technického. „Chtěli pak po mně, abych se více specializoval. Když jsem sestavoval třetí díl o dopravních konstrukcích, narazil jsem na kapitolu o mostech. Chytilo mě to a začal jsem se studenty sestavovat obrázkovou mapu českých mostů a lepit modely,“ vypráví Josef.

Kvůli výuce musel objet asi tisícovku mostů. To se mu později vyplatilo, když ho oslovila nakladatelství s prosbou o vydání několika encyklopedií mostů. Teď už si knížky nejen sám píše, ale i vydává a rozváží do knihkupectví a knihoven.

Autor mimo jiné i pexesa s brněnskými mosty je na nohou i v noci, kdy lepí modely a poslouchá BBC. „V jednu hodinu v noci vstanu, vychytávám nové špeky z angličtiny a vyřezávám a lepím mosty. Pak si na hodinku zdřímnu a lepidlo mi zatím schne,“ říká Josef.

Tipy na nové mosty a jejich plány získává od firem, kde pracují jeho bývalí studenti, nebo si od nich nechá vozit z ciziny fotografie nových exemplářů. Vybírá si jen ty speciální. Třeba takzvaný brněnský Karakas, tramvajový most v Pisárkách.

„Je ve stoupání a zvláštně zakřivený. Postavili jej za pouhých šest měsíců,“ upozorňuje Josef. Za světovou zvláštnost zase považuje most v Korintském průplavu, který se před lodí namísto zdvihání propadá.

„Teď chci dodělat jeden unikátní severoamerický most. Jsou to vlastně dva mosty v jednom: pro chodce a pro auta. To je pro mě velká výzva,“ směje se Brňan.