Ministerstvo životního prostředí posvětilo stavbu nové elektrárny, takzvaného špičkového zdroje, v brněnských Maloměřicích. Teplárny Brno, které elektrárnu ve svém areálu hodlají postavit, ale musí splnit šestatřicet podmínek, které si ministerstvo klade. Při přípravě stavby musí například nechat zpracovat posudky na možnost znečišťování vzduchu či vody a vypracovat havarijní plán. Pravidelnému měření škodlivin v odpadu se pak bude podrobovat i po spuštění elektrárny.

„Stavitel musí naše podmínky respektovat v dalších stupních zpracovávání projektové dokumentace a zahrnout je i jako podmínky dalších správních řízení,“ upozornila ve svém rozhodnutí ředitelka ministerského odboru posuzování vlivů na životní prostředí Jaroslava Honová.

Podle ní musí teplárny dodržovat přísná pravidla i při stavbě. „V blízkosti obytných domů stavitel minimalizuje pohyb těžkých strojů a hlučná zařízení odhluční například mobilními zástěnami,“ uvedla Honová. Dodala, že kvůli stálému snížení hluku je třeba také komín budoucí elektrárny osadit tlumičem.

Generální ředitel tepláren Alexej Nováček kladné rozhodnutí ministerstva očekával. „Plníme všechny zákonné podmínky. A splníme i podmínky ministerstva, pokud skutečně budeme další zdroj stavět. To ale není v současnosti na pořadu dne,“ uvedl Nováček. Zda elektrárna v Maloměřicích vyroste letos či později zatím lidé z tepláren nevědí. Představitelé Brna totiž v současné době připravují novou energetickou koncepci města, kterou se případná výstavba bude řídit.

Obyvatelé Maloměřic elektrárnu v jakékoliv podobě odmítají. Bojí se totiž, že jim nová elektrárna zhorší již tak špatný stav ovzduší a bude je rušit hlukem. „S jejím postavením od stolu souhlasili úředníci v Praze, kteří naši čtvrť vůbec neznají. Nevědí, že se tu díky teplárně devastuje jedna z nejhezčích částí Brna,“ prohlásila Anna Bezdíčková ze Sdružení na ochranu přírody a životního prostředí v Maloměřicích.

Podle Maloměřických je plán na stavbu elektrárny nesmyslný. „Staví se uprostřed obydlené zástavby. Trpět tu bude šest tisíc lidí. Nechápeme, proč ji město nestaví někde, kde nikomu neuškodí,“ podivovala se Bezdíčková.

Kvůli protestům místních přišli v únoru někteří brněnští radní s nápadem, aby se v teplárenských kotlích spaloval místo mazutu zemní plyn jež je k životnímu prostředí mnohem šetrnější. „Pokud se přejde na plyn, bude teplárna produkovat méně škodlivin i po postavení špičkového zdroje. Ten navíc budou teplárny spouštět jen v noci a je možné jej využívat jen jako záložní pro případ nouze,“ řekla radní Jana Drápalová.

Podobné návrhy však vedení tepláren odmítá. „Teplárna v Maloměřicích je jediná v Brně, která dokáže spalovat i těžké topné oleje. Je tedy jako jediná schopna zajistit bezpečné dodávky tepla pro Brňany v případě přerušení dodávek zemního plynu, které jsme zažili například loni. Z bezpečnostních důvodů tedy musíme mít alespoň jeden zdroj tepla s možností využívat alternativní paliva,“ upozornil ředitel Nováček.

Ani místním pouhá změna paliva nevyhovuje. „Politici zvolili menší zlo. Pokud se nebude spalovat mazut, uleví se celému Brnu, ale nám moc ne. Špatně je celá myšlenka stavět elektrárnu uprostřed města,“ uvedla aktivistka místního občanského sdružení Bezdíčková.