„Na konci července bylo na pracovních úřadech v kraji vedených 411 uchazečů, kterým bylo pod osmnáct let," sdělil mluvčí Úřadu práce České republiky Jiří Reichl. V roce 2002 to přitom bylo téměř sedm set lidí.

S tím, že děti hned po základní škole zamíří na pracovní úřad, se ředitelé škol téměř nesetkávají. „Je to hodně výjimečné. U nás si žáci podávají přihlášky na nějaký typ střední školy a ještě jsem nezažila, že by někdo musel jít po škole na pracovní úřad," sdělila například ředitelka základní školy na náměstí Míru v Brně Kateřina Julínková.

Mladiství, kteří mají dokončenou pouze základní školu, hledají práci jen těžko. „Spolupracujeme hlavně se středními odbornými školami a zaměstnáváme učně při jejich povinné praxi," sdělila například mluvčí společnosti Lidl Česká republika Lucie Borovičková.

Jako mladistvý zamířil na pracovní úřad například jedenadvacetiletý Jakub z Brna, který si nepřál zveřejnit své příjmení. „Nepřijali mě na žádnou střední školu. Bylo to stresující, věděl jsem, že práci neseženu. Po roce se mně ale podařilo se na školu dostat," sdělil.

Úřady práce nabízejí takovým lidem možnost rekvalifikací nebo se snaží, aby se vrátili zpět k prezenčnímu studiu na odborné škole. „Ve většině případů se nám to daří," řekl Josef Bürger, který je pověřený řízením krajské pobočky úřadu práce v Brně.

Dodal, že je velmi obtížné nabízet nezletilým nějaké pracovní pozice. „Firmy se brání zaměstnávat mladistvé, především kvůli speciální péči, která vyplývá ze zákoníku práce. Nemůžou pracovat přesčas, v noci, mají povinné lékařské prohlídky každý rok a maximální délka jejich pracovní doby je osm hodin. Nemohou tedy pracovat ve dvanáctihodinovém provozu," vyjmenoval Bürger.