Lvi znají můj pach i chůzi, takže by mě poznali, i kdybych se zamíchal mezi návštěvníky," říká Jasinek v rozhovoru pro Brněnský deník Rovnost.

Když v létě 2017 přijela lvice Kivu a lev Lolek do brněnské zoo, od začátku bylo jasné, že ona má ostřejší povahu a lev je spíš kliďas. Platí to i po třech letech, nebo se nějak změnili?

Povahy jim zůstaly stejné, samci bývají pohodáři a Lolek je takový, Kivuška je divější. Ale za ty tři roky se sklidnila. Do Brna dojela původně z Ústí, kde žila s dalšími lvy, se kterými si příliš nesedla. Takže když přijela, byla nervózní a podrážděná. Teď je vidět, že je v pohodě. Jen když odcházím od výběhu, tak vystartuje a zařve, upozorní na sebe.

A co mláďata? Zdědily povahy po rodičích nebo jsou celkem odlišní?

Dcera Anoona je vysloveně po mámě, kluk Akashinga zase vysloveně po tátovi.

Takže je to jako přes kopírák. Jsou ale přeci jen momenty, kdy se chovají jinak?

Může to být jeho věkem, ale mladý lev je zatím živější a víc lítá, než jeho otec Lolek. Jinak se mu ale podobá v tom, že se nebojí, přijde se podívat k plotu. Mladá lvice je na rozdíl od mámy ještě bojácnější. Nevíme proč, ale je nervózní, dost se bojí. Ve velkém výběhu se to dá, je dál od plotu, ale kdybychom ji dali do malého, kde jsou teď rodiče, panikařila by. Na druhou stranu ale i ona má takové chvíle, jako její máma, kdy se k člověku rozběhne a zařve, když odchází od výběhu. Něco jako, teď ti ukážu. Ale stejně myslím, že kdyby se nedejbože někdy dostala z výběhu ven, tak by nelovila, ale utekla.

Jak jste zmínil, mladí sourozenci teď žijí odděleně od svých rodičů. Proč?

Dlouho jsme si mysleli, že dokáží žít všichni spolu, ale nejde to. Mladá lvice by mohla být i s rodiči, ovšem její bratr už začal na otce Lolka vyjíždět. Máme Kivu vždy svého syna bránila, ale teď už by to bylo nebezpečné. Ve volné přírodě táta lev syna vyžene, nebo ho zabije, a neradi bychom, aby Akashingu potrhal.

Mláďata nyní budou odjíždět do Polska, připravujete je nějak na transport?

Zřejmě je nijak speciálně připravovat nebudeme. Myslím, že mladý Akashinga by se dal naučit vstupovat do přepravní bedny, ale lvice Anoona ne. Proto je poprvé do přepravního boxu naženeme až přímo při odjezdu. Před ním je ještě musíme přeočkovat, také je ideální, aby odjeli nejdříve dva až tři dny po krmení.

Lvi se před třemi roky objevili v zoo po čtrnáctileté pauze v chovu krále zvířat v Brně. Vy pamatujete i původní lví obyvatele zoo, tehdy ale šlo o lvi berberské, nyní jsou to lvi konžští. Jsou v péči nějaké rozdíly?

Co se týče krmení, tak je to stejné. Rozdíly jsou samozřejmě v povahách jednotlivých zvířat. U lvů berberských byl akčnější lev, Bali, lvice naopak velký mazel.

Když přijeli lvi konžští do Brna, netrpělivě se čekalo, jak si Lolek a Kivu sednou, a kdy budou mláďata. Ta se narodila celkem záhy, mluvilo se o nich skutečně všude. Oslavovali jste to tehdy nějak vy, lidé, kteří se o ně denně staráte?

Samozřejmě jsme měli velkou radost, to má člověk z každého mláděte, navíc lvíčata jsme měli po dlouhé době. Počítal jsem s tím, že už nám tady zůstanou, ale teď to není možné a člověk se s tím musí smířit, že půjdou jinam. Na zvířata se nesmáme fixovat, musíme vždy počítat, že odjedou jinam, kde se o ně budou také dobře starat.

Říkáte, že se nesmíte příliš fixovat, ale máte přesto v současné lví rodině nějakého oblíbence?

Myslím, že je to Lolek. Je to dáno jeho povahou, líbí se mi, jaký je pohodář, že se přijde podívat k plotu. Je zkrátka svůj.

S lví rodinou jste v kontaktu každý den. Mají nějakou svou oblíbenou kratochvíli?

Tak, jejich nejoblíbenější činností je odpočinek. Co se týče hraček, tak se musíme neustále obnovovat. Mají o ně zájem hlavně mladí, dávali jsme jim třeba balóny, to je bavilo. Ale vydrží jim to třeba týden, pak už se o danou hračku nezajímají, musíme ji vzít a dát jim novou.

A co krmení? Dostávají žrát denně? A kolik toho sežerou?

Žrádlo dostávají jednou týdně, funguje to jako v přírodě. Tam si taky lev něco uloví, nažere se a pak něco musí ulovit znovu. My jim v úterý dáváme maso. Ve středu uklidíme, zbylé maso jim necháme a to dojídají. Tedy, Lolek, Kivu už si pak většinou nepřijde. Co do množství, tak Lolek spořádá zhruba šedesát kilo. To je ale hmotnost i s kostmi, čistého masa je asi čtyřicet kilo. Lvice tak o deset kilo míň.

A jsou vybíraví?

Dáváme jim různé maso, srnčí, kůzlata, králíky a tak dál. Nejraději mají hovězí žebro, to spořádají vždy hned. Třeba kůzlata a králíky přijdou na řadu až poslední, to jim nic neříká, jedí to spíš, když to musí být.