Zatímco nyní znají Brňané i turisté Špilberk jako hrad rozpínající se pouze na vrcholku kopce, málokdo si dovede představit jeho impozantní rozměry v barokní době. Tehdy býval mohutnou pevností, jejíž hradby dosahovaly mnohde až k úpatí skalnatého vrchu. Trojrozměrný model této podoby hradu, který vznikl jako diplomová práce studenta Vysokého učení technického, tuto jeho podobu přibližuje.

Počítačový model hradu podrobně mapuje, jak se vyvíjelo opevnění Špilberku od sedmnáctého století až do roku 1772. „Při vzniku modelu jsem využil přes osm desítek historických map a plánů, které jsem srovnával nejen se současnými mapami, ale také s výsledky archeologických a stavebních průzkumů. To vše jsem pak doplnil geodetickým měřením,“ popisuje autor modelu Tomáš Procházka desítky hodin mravenčí práce, které strávil v archivech i přímo na Špilberku.

Díky počítačovému programu, ve kterém student geodézie všechna data zpracoval, má model přesnost pětatřicet centimetrů. Může se tak stát i vodítkem pro archeology a památkáře. „Model například upřesňuje lokalitu druhé hradní studny, která se nacházela v dosud neprozkoumaných místech mezi restaurací Hlídka 2 a nedávno vyhořelou budovou horní varty,“ tvrdí Procházka.

Názorná pomůcka

Podle Aleše Svobody, který se věnuje brněnským stavbám ukrytým pod zemí, může nový model také výrazně pomoci při obnově parku v okolí hradu. „Díky němu totiž snadněji zjistíme, kde byly hradby a terénní zlomy. A podle toho se dá uzpůsobit nová podoba parku,“ myslí si Svoboda.

Ještě důležitější je však podle něj názornost modelu. „Málokdo umí číst historické plány. Lidé si je sice se zájmem prohlédnou, ale nic si podle nich nepředstaví. Trojrozměrný model je naopak velmi názorný a poučný,“ upozornil Svoboda.

Stejný názor má i brněnská historička Milena Flodrová. „Zvláště u areálů s podobně bouřlivým stavebním vývojem jako Špilberk je důležité věnovat takovým modelům patřičnou pozornost. Navíc je to určitě skvělé lákadlo pro turisty,“ zdůraznila historička.

Počítačový model ukazuje, jak se na Špilberku postupně budovalo barokní opevnění.

I když model zatím zůstává pouze v počítači, odborníci s jeho využitím počítají. „Připravujeme novou expozici o barokním opevnění Špilberku, snad se stane její součástí,“ doufá Lubomír Konečný z Muzea města Brna, který se na přípravě modelu podílel.

S elektronickou podobou se možná v budoucnu setkají i návštěvníci webových stránek Špilberku. Muzeum totiž dostalo čtyři miliony korun z Evropské unie na propagaci a právě webové stránky díky tomu získají nový kabát. „Součástí webových stránek bude i virtuální prohlídka hradu. A je možné, že lidem zpřístupníme i modely toho, jak hrad vypadal v jednotlivých etapách vývoje,“ uvedl Jiří Blažek z Muzea města Brna, který má na starosti propagaci hradu.

Zájem o výsledky jeho výzkumu autora modelu těší. „Díky modelu se totiž lidé mohou blíže seznámit s bohatstvím, které nám tu zůstalo po našich předcích,“ zakončil Procházka.