Létající komety či meteory, zbloudilé planetky, záhadné mlhoviny či měsíční krátery. Ve vylepšeném sále brněnské Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka je teď Brňané budou pozorovat v lepších barvách a navíc pohodlně v leže. Z pohyblivých křesel se od středy podívají třeba na nový pořad o ohnivé planetě Mars.

Už od páteční noci vědců se mohou návštěvníci brněnského planetária těšit z několika vylepšení. Nejvíce ocení asi zbrusu nové polohovací sedačky a datový projektor. „Sál planetária je v provozu už dvacet roků. Museli jsme ho přizpůsobit současnosti,“ vysvětluje důvody rekonstrukce ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka Jiří Dušek. Ten ji vede od června, kdy nahradil zesnulého ředitele Zdeňka Pokorného.

Každý si může vybrat, jestli bude pod zakulacenou oblohou velkého planetária sedět, nebo odpočívat v pololehu. Vylepšení sálu, kterému teď vévodí modrá barva a dvě stě křesel, vyšlo hvězdárnu asi na jeden a půl milionu korun. „Doladili jsme barevně i koberce a koupili lepší promítací přístroj. Diváci tak budou mít výraznější zážitky,“ slibuje Dušek.

Upraveným planetáriem v modrém však změny na brněnské hvězdárně nekončí. Potřebám Brňanů toužících se vzdělávat v astronomii totiž stávající prostory nestačí.

Větší hvězdárna

Do konce roku 2010 se návštěvníci budou těšit z rozšířené hvězdárny. Vznikne tu také nové přírodovědecké centrum. „Budova planetária se přestaví a rozšíří. Bude tu astronomický obchůdek i interaktivní výstavy věnované astronomii, kosmonautice a přírodním vědám,“ popisuje planetárium blízké budoucnosti Dušek.

Úpravy brněnské hvězdárny vnímá kladně i pražská hvězdárna. „S Brnem spolupracujeme a v žádném případě si nekonkurujeme. Kolegové z Brna mají moje sympatie a jejich vylepšení vítám,“ říká ředitel pražské hvězdárny Marcel Grün.

Hvězdárnu využívají ke svým výzkumům vědci a studenti z brněnské přírodovědecké fakulty. Úpravy proto oceňuje i astrofyzik Zdeněk Mikulášek, který na fakultě vyučuje. „Hvězdárna v Brně přímo souvisí s univerzitou. Změny na hvězdárně poslouží také vědeckým výzkumům,“ pochvaluje si Mikulášek.

Nově o Marsu

V nově vybaveném sále bude mít zítra premiéru film o planetě Mars. Tato červená planeta upoutala pozornost vědců i laiků hlavně díky významnému objevu americké sondy Fénix v srpnu tohoto roku. „Našla tam stopy ledu a potvrdila tak domněnky, že by na Marsu mohl vzniknout život,“ říká astronom z brněnské hvězdárny Pavel Gabzdyl.

Mars je ze všech planet Zemi nejblíže, přesto cesta k němu trvá člověku půl roku. Než začnou lidé Mars okupovat ve větším měřítku, potrvá to ještě několik desetiletí. „Při tak dlouhé době letu musí mít člověk k dispozici dostatek jídla i vody. Navíc je stále riskantní vstoupit na povrch této planety. Chybí také potřebné technologie,“ vysvětluje problémy spojené s osídlením Marsu Gabzdyl. Mnoho podobných věcí o Marsu se lidé mohou dozvědět v novém pořadu planetária. Například, že ani nejlepší kožich by tam teplomilného pozemšťana nezahřál.

Ředitel brněnské Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka Jiří Dušek říká: Chceme planetárium 21. století

Jak si vede brněnská hvězdárna ve srovnání s konkurencí?
Srovnatelné hvězdárny jsou u nás tři, ještě v Ostravě a Praze. Ta ostravská je ale hodně na periferii, Praha má zase rozdělené planetárium a hvězdárnu. My je máme na jednom místě a teď navíc vlastníme i nejmodernější sál.

Jaký účel má hvězdárna a jaký planetárium?
Planetárium slouží k promítání úkazů pod umělou oblohou, na hvězdárně lidé pozorují pravou večerní oblohu s pomocí dalekohledů.

Po úpravách interiéru planetária plánujete i generální přestavbu hvězdárny.
Ano, ta by měla skončit do roku 2010. Rozšíříme budovu planetária, zmodernizujeme pokladnu či sociální zařízení, zřídíme stánek s občerstvením či astronomický obchůdek. Počítáme i s nahrazením současných dalekohledů na hvězdárně modernějšími a s vybudováním přírodovědeckého experimentária.

Co všechno si v něm návštěvníci vyzkouší?
Prohlédnou si třeba, jak vypadá rozřezaný dalekohled a vyzkouší si pokusy z optiky, fyziky i astronomie.

Je už současné planetárium Brňanům malé?
Ano. Loni jsme měli přes pětaosmdesát tisíc návštěvníků, letos jich bude ještě víc. V létě chodí se školními výpravami klidně i tisíc dětí denně. Chceme, aby planetárium bylo z jedenadvacátého století. Aby lidé dostali hezký vizuální zážitek.

Vypuštění Sputniku stálo korunu

Na lysém kopci Kraví hory se ještě po druhé světové válce pásly krávy a pobíhaly děti s draky v ruce. Mnohem výš než jen do oblak ale zamířily smělé plány brněnských přírodovědců. Vystavět tam hvězdárnu.

První údery lopat zasáhly horu v roce 1948. Podle pamětníků se na stavbě podílelo vlastně celé poválečné Brno. „Zavelelo se a vyhnali nás vždy na několik hodin ze zaměstnání či ze škol. Od nejmladšího až po stařenky, všichni šli kopat,“ vzpomíná historik Bohumil Samek. Také proto se brněnské hvězdárně říkalo „lidová“.

Ve čtyřiapadesátém roce již na vršku Kraví hory stály dvě stavby s kovovými kopulemi. Jedna z nich skrývala tehdy největší dalekohled v zemi. Ve hvězdárně začaly pracovat pozdější astronomické kapacity Jiří Grygar nebo Luboš Kohoutek. Ten na obloze objevil jednu z jasných vlasatic dvacátého století.

Při hezkém počasí chodilo na hvězdárnu každý večer i sto padesát lidí. Největší senzaci a nápor vzbudilo v padesátých letech částečné zatmění slunce, zářivá kometa Arend-Roland či vypuštění první umělé družice Sputnik 1. Tu si nemohlo nechat ujít celkem dvanáct set lidí. Za svůj ojedinělý kosmický zážitek zaplatil dospělý jedinou korunou, studenti dokonce polovinu.

O malé planetárium se brněnská observatoř obohatila v roce 1959. Velké vzrušení vyvolalo zprovoznění projekčního přístroje od německé firmy Carl Zeiss Jena, které vytvořilo iluzi hvězdného nebe. Velké planetárium pak přirostlo v roce 1991.

„Nejvíce jsem si hvězdárnu užila až se svými vnuky, se kterými jsem chodila na krásné pořady. Velmi si hvězdárny vážím, i když noční umělé osvětlení Brna jí moc nepomáhá,“ říká brněnská historička Milena Flodrová.