Od zabudování trati do země až po osmimetrový nadzemní tunel. Tak vypadaly návrhy části budoucí vysokorychlostní trati (VRT), které Modřickým ve středu představili zástupci Správy železnic. Na prezentaci dorazilo zhruba třicet místních, kteří tak zaplnili radnický sál.

Někteří z nich emotivně vyjadřovali své obavy ze zvýšeného hluku u svých domů. Nové koleje totiž povedou v blízkosti Brněnské ulice, kde stojí řada rodinných domů. „Z jedné strany máme silnici na Vídeňské, z druhé strany hluk z kolejí. Kumuluje se to, i proto chceme, aby byla protihluková opatření co nejvíce robustní. Proto ten tlak," popisoval předseda spolku Pro Modřice Miroslav Novák.

Z osmi možných řešení se zástupci Správy železnic zatím nejvíce kloní k tomu, že by z obou stran tratě stály pět a půl metrů vysoké protihlukové stěny.

Mezi konvenční a vysokorychlostní tratí by pak byla další stěna. „Čím blíž je stěna ke zdroji hluku, tím je účinnější. Hluk by pak nepřekročil povolené limity už na zahradách, a ne až u domů. Připadá nám to jako nejlepší kompromis," vysvětlil náměstek pro přípravu vysokorychlostní trati pro oblast jih Marek Pinkava.

Podobně účinná by podle Pinkavy byla i varianta, kde by byla vysokorychlostní trať zakrytá osm metrů vysokou kruhovitou ocelovou konstrukcí, případně železobetonovým čtvercovým rámem. I tato protihluková opatření by podle výpočtů Správy železnic zajistila splnění hlukových limitů ve výši pětapadesáti decibelů už na zahradách před domy. „To by ale bylo nejvíce viditelné, jde o 650 metrů dlouhý úsek. Z hlediska protipožární ochrany by musely být na obou koncích tunelu přístupy pro záchranné složky a náklady na stavbu by vzrostly o více než půl miliardy," popsal.

Například zahloubení trati do země, což byla další z představených možností, podle Správy železnic tak účinné není. Navíc by se stavba opět prodražila o několik stovek milionů korun.

Takzvanému strukturálnímu hluku, tedy šíření vibrací z projíždějících vlaků skrze podloží, chce Správa železnic zabránit přidáním gumových prvků mezi kolejnicí a pražcem, mezi štěrkem a pražcem a také pod štěrkem, na kterém povedou koleje. Toto řešení je podle Pinkavy u všech variant stejné.

Cílový provoz po roce 2050, kdy má být hotová celá vysokorychlostní trať v České republice, počítá s devíti páry rychlovlaků za hodinu. Spolu s klasickou tratí by pak místem mohlo projíždět až pět stovek vlaků denně. „Bude tam dvojnásobný počet vlaků, ale asi třikrát menší hluk než dnes. Teď tam totiž žádná ochrana proti hluku není, my ale postavíme robustní protihluková opatření," uklidňoval místní Pinkava.

Někteří místní vyjádřili své obavy z toho, že protihluková opatření se časem opotřebí a hluk se tak bude více šířit k jejich domovům. „Město Modřice požaduje, aby se po dokončení trati hluk kontinuálně měřil a zabránilo se tak tomu, že bude v případě opotřebení překročený," upozornil modřický místostarosta Antonín Mazálek.

Hluk vlaků projíždějících po vysokorychlostní trati je podle představitelů Správy železnic srovnatelný například se zvukem jedoucího Pendolina. Mezi zástavbou navíc rychlovlaky nepojedou obvyklou rychlostí, ale zhruba sto šedesát až sto osmdesát kilometrů za hodinu. „Od Modřického nádraží budou zvyšovat rychlost ze sto šedesáti kilometrů v hodině, z druhého směru budou naopak zpomalovat postupně z dvě stě třiceti a dvou set kilometrů v hodině," popsal systémový specialista vysokorychlostní tratě Jiří Michalica.

Novou dráhu staví Správa železnic jen pro osobní vlaky. „Nepředpokládáme, že tudy pojede nákladní doprava, kvůli sklonům to ani není možné. V průběhu dne zde bude běžný provoz, v noci bude trať vypnutá a bude na ní servis," dodal Pinkava.

Úsek vysokorychlostní trati protínající Modřice Správa železnic projektuje zhruba dva roky, návrh už je poměrně přesný. Na jaře oznámili záměr na ministerstvu životního prostředí, což je první veřejný proces, kde se může ke stavbě veřejnost vyjádřit s připomínkami. „Máme to za sebou, dorazila řada podnětů a námitek. Vyšlo z toho to, co se stane podmětem pro proces posuzování stavby a jejího vlivu na životní prostředí. Po asi půl roce, pokud bude rozhodnutí kladné, můžeme začít vykupovat pozemky, soutěžit zhotovitele a tak dále," sdělil Pinkava.

Úsek mezi Modřicemi a Rakvicemi má být do budoucna jedním z vícero, kudy povede vysokorychlostní trať. Jenom na přípravu jednotlivých úseků rychlých tratí v České republice jsou náklady v řádu stovek milionů korun. Samotná stavba této železniční infrastruktury pak vyjde na stovky miliard korun. Na přípravu těchto staveb v červenci získala Správa železnic peníze z Evropské unie.

Celkem obdržela dotaci jedenáct a půl miliardy korun. Kromě jiných železničních projektů půjde část peněz i na zpracování projektové dokumentace pro vysokorychlostní trať mezi Prahou, Brnem a Břeclaví. „Vyjma výdajů na projektovou přípravu úseků bude z těchto peněz placená i projektová příprava dopravních terminálů, včetně toho v Jihlavě a v brněnské Vídeňské ulici," sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.

Úsek mezi Modřicemi a Rakvicemi na trase mezi Brnem a Břeclaví patří mezi ty, které jsou v přípravě nejdále. Správa železnic předpokládá začátek stavby vysokorychlostní trati mezi Modřicemi a Rakvicemi v roce 2027 a dokončení o tři roky později. „Zprovoznění předpokládáme na počátku třicátých let," informoval mluvčí železničářů Dušan Gavenda v lednu.