V rodinném domě spolu bude žít šest spolubydlících, kteří potřebují v různé míře pomoc a podporu druhého člověka. V Jihomoravském kraji se jedná o pilotní projekt. Jeho zástupci věří, že podobných projektů bude časem přibývat. „U lidí s autismem se často mluví o problémovém chování. Ze zahraničí ale máme zkušenost, že pokud se služba přizpůsobí klientovi a ne naopak, a pokud víme, pro koho službu poskytujeme, a respektujeme individualitu těch lidí, je možné ji významně odstranit tím, že prostor a chod služby se tomu přizpůsobí. To neznamená, že si každý dělá, co chce. Pokud mají žít životem tak, jak je obvyklé, respektujeme jejich silné a slabé stránky i preference, a pokud například někdo nejí brambory, nebudu ho k tomu nutit, protože všichni musí jíst brambory,“ popsala projektová manažerka Jana Hubová z neziskové organizace Tady to mám rád.

Sama má dceru s autismem, která za nápadem na vytvoření domova, kde by Katka mohla žít šťastný život i v době, kdy tu její rodiče nebudou, stojí. Hubová vyvrací mýty o tom, že lidé s vysokou mírou podpory nemohou žít komunitním způsobem života.

Obyvatelé, kteří se do nového domova nastěhují, se totiž budou nacházet na třetím až čtvrtém stupni závislosti a jejich forma autismu se bude řadit spíše k těm těžším. Většina z nich je například takzvaně neverbálních a k dorozumívání používá alternativní způsoby komunikace. „Každý člověk bude mít svůj pokoj, který si vybaví částečně vlastním nábytkem a zařízením podle svých potřeb a vkusu. Jídelna, kuchyň i obývací pokoj budou částečně odděleny, aby splňovaly nároky na soukromí. V domě jsou také dvě studovny k zajištění individuálních nácviků zvládání sociálních dovedností, ale i péče o domácnost, do níž se budou zapojovat,“ vysvětluje manažerka projektu Martina Lintnerová.

Právě důraz na samostatnost bude v novém domově pro lidi s poruchou autistického spektra klíčový. Cílem je dát obyvatelů pocit normálního života. K tomu budou pomáhat i prvky chytré domácnosti, kterými dům disponuje. „Jedná se například o senzor úniku vody ve všech koupelnách nebo magnetické kontakty otevírání dveří a oken, které odesílají notifikace do chytrého telefonu. Když bude například obyvatelka Tereza u sebe v pokoji, ale otevře si francouzské okno, protože se bude chtít jít podívat, co dělají ostatní na zahradě, asistenta upozorní notifikace v tabletu či chytrém telefonu a ten bude vědět, že se Tereza přesouvá na zahradu. Není tak nutné, aby Terezu stále někdo hlídal a můžeme jí dopřát více svobody, která však pro ni bude bezpečná,“ popsala Lintnerová.

Dům bude fungovat jako standardní sociální služba v nepřetržitém provozu. Na denní směně tu s obyvateli budou tři asistenti a na noční jeden. Během dne se v domě však budou střídat další dobrovolníci a terapeuti.

Obyvatelé však budou moct být také v kontaktu s rodinou. Právě to je další specifikum nového domu. „Princip služby je regionální. Tady nebudou žít lidé, kteří mají rodinu v Karlovarském kraji. Budou tady žít lidé z Jihomoravského kraje a zejména z Brna. Podstatou komunitní služby je mimo jiné právě podpora vztahu s rodinou. Ta může za obyvateli nového domova přijít kdykoli,“ uvedla Hubová s tím, že dotyčný může naopak na víkend přijet domů nebo jet s rodinou na dovolenou.

Lidé budou žít v novém domově v počtu maximálně šesti. Pobytovou službu jim bude hradit důchod a příspěvek na péči. Rodina bude doplácet pouze fakultativní služby.

Zástupci z neziskové organizace přiznávají, že zájemců mají více, než mohou uspokojit. V Jihomoravském kraji žije více než jedenáct set osob s těžší formou autismu. Populační odhady výskytu samotné diagnózy jsou však řádově vyšší. „Vybudování sociální služby poskytovatelem Tady to mám rád nepokryje požadavky na poskytování služby pro všechny, kteří o to žádají v této cílové skupině. Rozhodujícím kritériem při čerpání jakékoliv sociální služby je stanovení nepříznivé sociální situace, a tedy rozsahu potřeb, které si budoucí klient neumí vyřešit sám či za pomoci rodiny, blízkých nebo terénních služeb,“ uvedl Petr Holeček z tiskového odboru Jihomoravského kraje.

U pobytových služeb se jedná o největší rozsah potřeb, které si klient sám nezvládne zajistit. Zástupci projektu tak doufají, že nový domov bude prvním komunitním bydlením rodinného typu, který dá impuls ke vzniku dalších místně i finančně dostupných pobytových služeb komunitního typu. „Pro osoby s vysokou mírou podpory jsou komunitní pobytové služby nedostupné. Obecně by se dalo říct, že specifických sociálních služeb pro osoby s poruchou autistického spektra je nedostatek a často nejsou dostupné ani navazující služby. Člověk je tak odkázán na péči své rodiny. Naším cílem je vybudování důstojného bydlení rodinného typu na míru potřeb dospělých lidí s touto diagnózou. Prošlapáváme cestu pro ostatní rodiče a organizace, aby mohly vzniknout další podobné místně i finančně dostupné individualizované pobytové služby pro lidi s autismem. Bydlení rodinného typu by se mělo stát do budoucna normou a ne vzácným úkazem,“ dodala Lintnerová.

Sen o domově, kde by dospělí lidé s autismem mohli žít šťastný život s mírou podpory, která by jim umožnila rozvíjet svůj potenciál k co největší samostatnosti, se zrodil před dvanácti lety. Rodiče se tehdy spojili a založili organizaci Tady to mám rád. Získali dotaci z Regionálního operačního programu na první projekt chráněného bydlení pro dospělé lidi s autismem. Projekt byl však zmařen. Důvodem byla petice proti bydlení ze strany budoucích sousedů a stavební úřad nevydal stavební povolení. Dotaci musela organizace vrátit.

Průlom nastal v roce 2018, kdy získali podporu Jihomoravského kraje ve formě příslibu pověření k provozu pobytové sociální služby. Před čtyřmi lety byla organizace zařazena do sítě sociálních služeb. Našli nové místo a vypracovali projektovou žádost. Celkové náklady se vyšplhaly na více než šestadvacet a půl milionů korun.

V roce 2019 se jim podařilo získat dotaci na rekonstrukci rodinného domu ve výši téměř patnácti milionů. Samotná rekonstrukce domu trvala přes rok. Dům byl zkolaudován v prosinci. Na dofinancování se významnou měrou podílel Jihomoravský kraj a Magistrát města Brna formou dotace a většina obcí ze Šlapanicka formou darů a návratných peněžních výpomocí. Připojila se řada firemních a individuálních dárců. Ani to však nestačilo. Lidé tak mohou na nový domov přispět ve veřejné sbírce.

Noví nájemníci se budou do nového domu stěhovat v květnu. Měsíc před zahájením plného provozu organizace pořádá letos již druhý ročník osvětového food festivalu Vařím pro dobrou věc. Jeho cílem je přiblížit široké veřejnosti, jaký je život s poruchou autistického spektra a současně získat část finančních prostředků. Festival se bude konat druhého dubna k příležitosti Světového dne porozumění autismu v Bjornsonovu sadu v centru Brna.