Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Morava chránila své hranice. Až do Mnichova

Brno - Před sedmdesáti lety vyhlásila československá vláda mobilizaci armády. Lidé se bránili před provokacemi Němců od rakouských hranic.

23.9.2008
SDÍLEJ:

Pamětníci dodnes schraňují dobové fotografie, které dokládají události z roku 1938.Foto: historický archiv

Němci v českém pohraničí vyvolávají nepokoje a Hitler pokládá československé vládě stále se stupňující požadavky. V září roku 1938 už bylo jasné, že Československo povolá armádu do zbraně. Mobilizaci vyhlášenou před sedmdesáti lety očekávali vojáci v brněnských kasárnách i v pohraničních oblastech jižní Moravy. Byli v plné pohotovosti. „Prožíváme přímo osudové chvíle národa a státu. Napětí, které se od rakouského anšlusu stupňovalo, dostoupilo nyní vrcholu,“ psal třiadvacátého září na úvodní stránce brněnský časopis Rovnost.

První obavy

Již březnový anšlus, neboli připojení Rakouska k Německé říši, vyvolal mezi Čechy obavy o další osud země. V září pak začala česká vláda systematicky jistit pohraniční oblasti. „Třináctého září měli záložníci výjimečné cvičení. Bylo to podobné jako v květnu, kdy vyhlásili takzvanou částečnou mobilizaci,“ vysvětluje dění před oficiální mobilizací historik Ladislav Šulák.

Stejně jako na západě republiky, v sudetské oblasti, také na jižní Moravě docházelo před mobilizací ke střetům mezi německými Freikorps, pravicovými svobodnými sbory a členy české Stráže obrany státu. Zpočátku ji tvořili pouze četníci a příslušníci finanční i státní policie, později se k nim přidali i další čeští dobrovolníci, kteří chtěli chránit pohraničí před vpádem Němců.

„V Brně si Němci příliš nedovolovali, protože tu byl silný armádní sbor,“ podotýká Šulák. Sbor sídlil v Kounicově ulici. Budově se mezi Brňany přezdívalo „Rohlík“ podle tvaru. „Když ji v roce 1935 stavěli, úmyslně ji tak zahnuli, protože bomby padaly z letadel v linii,“ řekl brněnský pamětník Radovan Poděl.

Po souhlasu Anglie a Francie dala česká vláda třiadvacátého září 1938 v deset hodin večer příkaz k mobilizaci vojska. Bránit jižní Moravu dostala za úkol čtvrtá polní armáda pod vedením generála Lva Prchaly. „Útok vedený od Znojma na Brno či překročení dolního toku řeky Moravy nebyly však tolik pravděpodobné jako jinde v pohraničí,“ tvrdí historik Pavel Minařík. O mobilizaci se dozvěděli Brňané z rozhlasu. Vládlo zde rozhořčení a bojové odhodlání. „Tehdy jsem viděl poprvé a naposledy svého otce plakat. Říkal: Republiku nedáme,“ potvrzuje Poděl.

Vojáci se začali stahovat k hranicím, aby pomohli strážím, zápasícím se sudetskými bojůvkami. Než však stačili zasáhnout, z vedení přišel rozkaz stáhnout se. To už bylo po mnichovské „zradě“, kdy československá vláda seznala, že je třeba se podrobit Hitlerovu diktátu. Po dohodě čtyř mocností třicátého září postoupilo Československo Německu pohraniční oblasti s německou většinou, na své si přišlo i Polsko a Maďarsko.

Freikorps, dosud zastrašované mobilizací, nyní mohly beztrestně uplatnit své síly. Byli mezi nimi Němci žijící u nás i členové vycvičení v Německu. „Byli brutální, vyštvali asi půl milionu Čechů z pohraničí. Dokonce na ně stříleli,“ vypráví Poděl.

Konec nadějí

Na brněnském hlavním nádraží vzniklo po třicátém září zásobovací středisko, které shromažďovalo potraviny či oděvy, určené vyhnaným Čechům z pohraničí. „Asi třikrát jsem tam byl s matkou, která přinášela třeba sádlo nebo mouku. Zásoby zaplňovaly asi půl nádražní haly,“ přibližuje situaci Poděl. K pomoci evakuovaným lidem vybízel i dobový tisk. „Uprchlíci, kteří jsou oběťmi teroru henleinovských ordnerů, musí poznati, že se jim dostane u nás nejlepší péče,“ píše Rovnost z třicátého září 1938.

Vláda pamatovala i na rodiny mobilizovaných vojáků. Poskytla jim vyživovací příspěvky, které se vyplácely v poloměsíčních lhůtách, vždy prvního a šestnáctého v měsíci. Poslední tečkou za pokusem bránit zemi před Hitlerovým diktátem se stalo ukončení mobilizace patnáctého prosince.

Autor: Hana Fasurová

23.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

V minulém režimu odmítli jít na vojnu. Vrchní soud přehodnotil vinu šesti mužů

Žáci 1.A ze ZŠ ve Zbýšově s paní učitelkou Marcelou Bartošovou.

NAŠI PRVŇÁČCI: školáci z Neslovic, Ostrovačic, Tetčic, Tišnova a Zbýšova

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

Hasiči nacvičovali záchranu zaklíněného člověka. Zpod trolejbusu z kovošrotu

Brno - Zvedání několikatunového trolejbusu si vyzkoušeli hasiči v brněnském kovošrotu. Pracovníci všech směn ze stanic Brno-město si tak nacvičili náročnou činnost. Rychlost jejich zásahu totiž jednou může zachránit lidské životy.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídra KDU-ČSL a poslance Jiřího Miholy

Jižní Morava – Jiří Mihola je lídr jihomoravské kandidátky KDU-ČSL pro volby do poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek od 11 do 12 hodin odpoví na dotazy čtenářů na www.rovnost.cz.

VOLEBNÍ ONLINE: Do koalice s Babišem nikdy nepůjdeme, uvedla Krutáková

Jižní Morava /VOLEBNÍ ONLINE ROZHOVOR/ - Jana Krutáková je lídryní jihomoravské kandidátky hnutí Starostů a nezávislých pro volby do poslanecké sněmovny. Ve středu od 13 do 14 hodin odpovídala na dotazy čtenářů na www.brnenskydenik.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení