„Sněm ve Frankfurtu byl významnou událostí, kde se východoslovanské národy prezentovaly západnímu světu,“ řekl pořadatel Vladimír Novotný. Účastníci, kteří v průvodu vykřikovali hesla „Ať žije Morava“ chtěli zdůraznit, že Moravané jsou jako národ utlačovaní. „Považujeme za nutné reagovat na stále silnější asimilační tlak představitelů českého státu, který směřuje k úplné likvidaci a zapoměnní moravských dějin, kultury a tradic,“ přečetl deklaraci organizace.před novou radnicí předseda Moravské národní obce Jaroslav Karábek

Podle některých účastníků je důležité, aby Morava získala prostor pro svůj rozvoj. „Nechci samostatný stát, ale myslím si, že bychom měli mít stejná práva jako mají například Skotové. Vlastní parlament a ministertsva,“ myslí si například Libor Žák. Dvaadvacetiletý Jan Studeník, který mával moravskou vlajkou má podobný názor. „Kraje, které stát vytvořil nerespektují tradiční zemské uspořádání. To chci, aby se změnilo,“ řekl Studeník.

Podle historika Davida Kalhouse z Masarykovy univerzity je připomenutí sjezdu ve Frankfurtu pro moravská sdružení jedním z mála dat, která si Moravané mohou připomenout. „Stanovení takového výročí záleží na stanovisku lidí, kteří se rozhodnou tento den slavit na základě svého rozhodnutí. Toto datum je pro ně vhodné, protože jim dodává pocit kontinuity a odůvodnění pro své přesvědčení. Počet členů těchto sdružení ale vypovídá o tom, že jejich myšlenky jsou dnes již pasé,“ míní Kalhous.

Cílem sdružení je převědčit lidi, aby se k moravské národnosti odhodlali přihlásit. Při prvním sčítání lidu na počátku 90. let se k moravské národnosti přihlásilo milion tři sta padesát tisíc lidí. "O deset let později to ale bylo o rovný milion lidí méně. Když se nám podaří, aby to příště bylo byť o jeden hlas více, tak to budeme považovat za naše velké vítězství," dodal předseda obce Krábek.