Starší lidé mají podobnou míru pocitu štěstí na Moravě, v Čechách i v Praze.

Jako šťastná se cítí například studentka Aneta Sklenská, která pochází z jižní Moravy, nicméně v této době studuje v Praze. "V menším jihomoravském městě je menší anonymita než v Praze. Lidé v Praze se mohou cítit více pod tlakem a ve stresu. Ale já osobně jsem šťastná všude. Myslím, že každé místo má své pro a proti, ale je to na každém člověku, jak s tím naloží," řekla Aneta Sklenská.

Výsledná data také ukázala, že v České republice se cítí více lidí šťastných než v minulosti. "Oproti roku 1991, kdy uvádělo sedmdesát osm procent dotázaných Čechů, že jsou velmi šťastní nebo celkem šťastní, se toto číslo zvýšilo na devadesát procent," dodal Rabušic.

Český výzkum týkající se hodnot a postojů, který se od roku 1991 opakuje každých devět let, je součástí Evropského výzkumu hodnot. Do výzkumu se v České republice zapojilo tisíc osm set dvanáct respondentů od osmnácti let, což představilo reprezentativní vzorek. Podle vědců se však jedná pouze o prvotní výsledky a na závěry je potřebné počkat po podrobnější analýze dat.

TEREZA KOŠŤÁLOVÁ