Moravané: menšina, která má své výbory

Slováci, Poláci, Rusové, Ukrajinci. Němci, Řekové, Maďaři, Bulhaři. A také lidé, kteří se hlásí k moravské národnosti. Takové menšiny žijí v Brně. V některých městských částech je Moravanů tolik, že kvůli nim zastupitelé zřídili výbor pro menšiny.

Konkrétně jde o Řečkovice, Kohoutovice a Bohunice. Zástupci moravské menšiny si výbory chválí, jenže v Řečkovicích nedávno hlasovali o zrušení. „Vystoupil jsem proti tomuto výboru a navrhl, abychom jej případně zřídili až po jarním sčítání lidu,“ řekl Ondřej Vít.

Podle něho je totiž možné, že se počet lidí hlásících se k moravské národnosti bude snižovat. „Při posledním sčítání před devíti lety jich bylo asi dvacet procent. Jenže krátce po listopadové revoluci dvakrát tolik,“ upozornil navrhovatel zrušení.

U zastupitelů neuspěl. „Nepředpokládal jsem, že můj návrh schválí. Čekal jsem ale větší debatu. Myslím, že bude dobré se k tomuto tématu po sčítání lidu znovu vrátit,“ podotkl Vít.

Tuto možnost připustil i řečkovický starosta Marek Viskot. „Existuje stanovisko vlády, že lidé s moravskou národností jsou uznávanou menšinou. Pokud však jejich počet klesne při dalším sčítání pod desetiprocentní hranici, můžeme se tím zabývat,“ řekl.

Rušit? Rozhodně ne!

Myšlenka zrušení se nelíbí Ivanu Koláčnému. Hlásí se k moravské národnosti a řečkovický výbor vede. „Co funguje, se rušit nemá. Náš výbor pracuje už čtvrté volební období,“ upozornil. Podle něho je moravská národnost pro mnoho Brňanů důležitá. „Nelišíme se jazykem, ale řadou jiných vlastností, což respektují i zahraniční pozorovatelé. Pokud někdo nechce připustit, že taková národnost existuje, je to jeho problém,“ řekl Koláčný.

Dodal, že cílem je propagovat myšlenku moravanství a kromě toho podporovat také další menšiny, které v Řečkovicích žijí. „Máme tady Řeky, Vietnamce, Rusy i Němce. Je jich ale málo na to, aby výbor vznikl jen kvůli nim,“ dodal Koláčný. Podobný názor má Robert Keprt z výboru v Kohoutovicích. „Výbor u nás funguje. To, že další jsou jen ve třech brněnských částech, je podle mě obrázek demokracie v zemi,“ uvedl.

Ostatních se zastal Michal Mališ, který vedl kohoutovický výbor dříve. „Městské části nejsou obce, proto nemají povinnost výbor zřizovat,“ upozornil. Přiznal, že o zrušení kohoutovického kdysi uvažoval také on. „Nevadilo mi jej vést, jen mi to připadalo zbytečné,“ řekl.

Podle něho plní výbor úlohu smírčího soudu při problémech mezi menšinami. „Moravané žádné problémy nezpůsobují, proto jsme se zaměřili na osvětu. Pořádali přednášky a zvali na besedy zástupce jiných menšin,“ popsal činnost Mališ.

Proti zřizování výborů v městských částech není bývalá vedoucí brněnského výboru pro menšiny Kateřina Dubská. „Pokud se lidé chtějí sdružovat a starat se o svá práva, nevidím důvod, proč by jim to samospráva neměla umožnit. Od toho přece je,“ konstatovala.

MARIE MÁLKOVÁ