Upozornil na to předseda obce Jaroslav Krábek. „Lidé mají potřebu se s něčím ztotožnit. Vědí, že mají někde kořeny. A na Moravě je to hlubší. Ukazuje se to na tom, že k vyvěšování vlajky mají pozitivnější přístup lidé v místě, kde je osídlení dlouhodobé. Mají pocit sounáležitosti i přesto, že se o Moravě padesát let nemohlo mluvit," myslí si Krábek.

Akce podle něj nemá nic společného s moravským nacionalismem. „Má hlavně upozornit na Moravu jako kulturní a historickou jednotku. Aby si lidé uvědomili, že žijí v prostoru, který má co říct, má bohatou kulturu i historii," zdůraznil Krábek.

Důvod? Vlastenectví

Takzvaný etnický nacionalismus odmítá například starosta brněnských Bohunic Miloš Vrážel. Právě Bohunice vlajku vyvěšují pravidelně. „Jsem místní patriot a rodák, proto jsem vyvěšení vlajky prosadil. Bude to vlajka s moravskou orlicí na modrém poli. Žlutočervenou, kterou se chtějí Moravané odlišit od českých barev, už má jako prapor Praha," poznamenal.

Tradičně se k vyvěšování vlajky připojuje brněnský magistrát. „Kde jinde by měla viset moravská vlajka, když ne v Brně?" vysvětlil primátor města Roman Onderka. V Brně bude prapor s červenobílou orlicí viset také na radnicích dalších třinácti městských částí a na krajském úřadě. „Jako hrdý jihomoravský hejtman a patriot vlajku na úřadu opět vyvěsím," vzkázal hejtman Michal Hašek.

Jaké jsou moravské symboly?

Například v brněnské Slatině se ale žlutočerveného ani modrého praporu nedočkají. „Nemáme nic proti připomenutí významu Moravy. Myslíme si ale, že stačí vlajka na magistrátu," poznamenal slatinský starosta Jiří Ides.

Kvůli věrozvěstům vyvěsí vlajku i ve Slupi na Znojemsku. „Hlavním důvodem je naše kaple, která je zasvěcená Cyrilu a Metoději," objasnil starosta Slupi František Jeleček. Poprvé se letos připojí i Blatnička na Hodonínsku. „Vyvěšením vlajky chceme podpořit vlastenectví. Každý by měl být hrdý na to, odkud pochází. V dnešní době tento přístup často chybí a proto chceme jít příkladem mládeži," zdůraznila starostka Blatničky Jarmila Hrušková.

Podpora z Čech

Za Moravu se pátého července ale nepostaví jen moravské obce a města. Ve Vysokém Mýtě, kde se narodil autor žlutočervené vlajky Alois Vojtěch Šembera, bude prapor ve výloze městského úřadu. Podpořit moravanství se rozhodli letos poprvé i ve slovenské obci Cífer a už podruhé v Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku. „Rozumíme Moravanům, máme mezi nimi spoustu přátel. Jezdí k nám a my k nim. Bereme to jako připomenutí historie," řekl starosta obce Pavel Novotný.

Letos se Moravská národní obec chce poprvé zaměřit nejen na radnice. „Přes internet jsme zveřejnili nultý ročník výzvy Vyvěsíme! Chceme, aby si vlajku dávali na své domy i obyčejní lidé," podotkl předseda Krábek. Lidem se nápad líbí. „Je to zajímavé připomenutí příslušnosti k zemi, kde jsem se narodil," poznamenal třeba Radim Svoboda.

Podle majitelů obchodů, kde lze moravskou vlajku koupit, ovšem už nyní je zájem velký. „Zvláště před cyrilometodějskými svátky je zájem obrovský od začátku roku jsme jich prodali 250. Loni jsme dokonce moravské vlajky před svátky vyprodali. Teď jsme se více zásobili a přidali i další rozměr vlajek a akci, kdy dáváme k vlajce nálepku zdarma," uvedla Petra Veselská z obchodu Alerion.

Podle Jiřího Máci z internetového obchodu eMobchod si před svátky kupují vlajku hlavně radnice. „Normální lidé po celý rok rovnoměrně. Třeba k Vánocům či narozeninám. Každopádně je o moravskou vlajku mnohem větší zájem než třeba o českou," upozornil Máca.

Historik Masarykovy univerzity Libor Jan říká:

Za rozkouskování Moravy se musí poslanci stydět celý život

PETR JEŘÁBEK

Brno - Moderní národy se vytvářely především v devatenáctém století. Například Rakušané se jako novodobý národ vytvářejí až po pádu habsburské monarchie. Moravané teď podle profesora Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Libora Jana plně konstituovaným národem nejsou. „Nelze ale říci, že dnešní národy jsou zde jednou provždy a jiné nepřibudou. Národy vznikají, zanikají, mísí se," upozorňuje Jan.

Existovalo něco jako moravské národní obrození?

To, co bychom mohli nazvat moravským národním obrozením, souviselo fakticky s českým národním obrozením a jazykově bylo české. Na Moravě byl silnější německý živel a tak se česky mluvící obyvatelstvo Moravy přimklo k česky mluvícím obyvatelům Čech.

Co by museli Moravané splňovat, aby byli národem?

Novodobý národ tvoří souběh několika faktorů. Nejsilnější je politická vůle a šťastná shoda okolností. Jazyk a společná kultura jsou důležité, ale ne jediné určující. Jsou etnicky vymezené národy i ty založené víc na občanském principu, kde jazyk není tak podstatný. Důležité je i náboženství.

Jak byste případně nazval skupinu, kterou Moravané tvoří?

Obyvatelé Moravy mají na věc různé náhledy, jedni se považují za Moravany etnicky, další jen z hlediska patriotického, třetí to necítí vůbec. Z tohoto hlediska obyvatelé Moravy netvoří jednolitou skupinu.

Existuje něco, co spojuje všechny Moravany, kromě toho, kde žijí?

Ano, hodně obyvatel Moravy, cítí silný vztah ke své zemi a má poněkud odlišnou mentalitu, než obyvatelé Čech, byť ne zcela shodnou. Na jihu a východě jsou poněkud krevnatější, jinde zase usedlejší, klidnější. Celkově jsou ale otevřenější, s širším srdcem. Mají v tom blízko ke Slovákům, k jejich mentalitě existuje na moravsko-západoslovenské hranici plynulý přechod.

Jaký má podle vás smysl akce jako vyvěšování moravské vlajky?

Morava je historickou zemí, a proto lze její vlajku vyvěšovat, to přece nemůže nikomu vadit. Smutné je, že parlament po roce 1989 Moravu rozkouskoval a smazal její historické hranice, to vše na základě lokálních zájmů a strašáku moravského nacionalismu, byť slíbil opak. A to je hanebnost, za niž by se všichni tehdejší poslanci měli do konce života stydět.