„Zakládání podobných institucí má svůj pozvolný řád. O knihovně lze mluvit až tehdy, když vznikne inventář a poté katalog. To se právě stalo před dvěma sty lety, kdy do hlavního inventáře Moravskoslezské společnosti pro rozvoj hospodářství, přírody a vlastivědy zapsali právě tu německou knihu. Jinak kořeny naší knihovny sahají až do roku 1770, kdy vznikla Společnost pro hospodářství a svobodné umění, která ke své práci odebírala různé časopisy,“ řekl ředitel Moravské zemské knihovny Jaromír Kubíček.

Dvousetleté výročí si knihovna připomněla včera slavnostním představením Kolčava v brněnském městském divadle. „Dnes ve tři hodiny odpoledne otevíráme v Památníku písemnictví na Moravě v Rajhradě výstavu, která přiblíží historii a hlavně zajímavosti knihovnických sbírek knihovní fondy totiž obsahují mnoho zajímavých a unikátních věcí,“ uvedl jihomoravský krajský radní Jan Letocha.

Ředitel Kubíček přiblížil, na co všechno se mohou návštěvníci rajhradského památníku těšit. „Najdou tam knihovny Otokara Březiny, Jakuba Demla a Josefa Floriana, známých písmáků z Vysočiny. Dále třeba rozsáhlé grafické sbírky ručně barvených map ze středověku nebo také knihy svobodných zednářů, které knihovně věnoval hrabě Josef Karel Auersperg,“ vyjmenoval exponáty Kubíček.

Knihovna nejprve dlouhá léta sloužila pouze jako spolková, pro veřejnost otevřela až v roce 1883. Jako samostatná instituce začala fungovat ještě o dalších šestnáct let později na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

V současné době má Moravská zemská knihovna osmadvacet a půl tisíce registrovaných čtenářů, její půjčovny a studovny loni navštívilo skoro sedm set tisíc lidí. ve svých archivech uschovává takřka čtyři miliony knih, časopisů, hudebnin, patentů a norem.