Budou stát mrakodrapy v Brně? „Proč ne. Kdo chce postavit budovu nad sto deset metrů, pomůžu, jak budu moci. V centru ale nesmí stát vyšší budova, než je kostel,“ vtipkoval primátor Brna Roman Onderka na diskuzi v brněnském Urban centru.

Investoři, kteří chtějí výškové budovy stavět, mají o Brno zájem. Proto se včera sešli lidé z vedení města, architekti a investoři, aby si ujasnili pravidla.

Podle Onderky je nejlepší lokalitou pro výškové budovy v Brně Jižní centrum. V ulici Heršpická se už jedna osmdesátimetrová budova staví a další tři projekty jsou připravené. „Nechali jsme si proto zpracovat studii, která ukazuje různé pohledy na město s mrakodrapy. Taky jsme vyhlásili veřejnou anketu a svolali diskuzi,“ upozornil primátor Onderka. Do centra by ale výškové budovy nepouštěl. „Centrum nesmí ztratit své genius loci, kouzlo historického města,“ podotkl.

Stejný názor mají i Brňané, kteří hlasovali v anketě. „Tři čtvrtiny jich s výškovými budovami souhlasí, pokud nebudou rušit historické panorama,“ řekla šéfka kanceláře strategie města Marie Zezůlková. Hlasovat mohou lidé do osmnáctého května.

Do centra ne

I Ilona Burdová z Brna si myslí, že historické centrum by se mělo zachovat. „Na okraji města bych s vysokými domy souhlasila,“ řekla. Téměř polovina lidí si myslí, že lepší než mrakodrap solitér je více budov pohromadě. „Než aby trčel jako kůl, byla by lepší skupinka, satelit výškáčů,“ myslí si například Zdeněk Mikulášek.

Mrakodrapy by podle většiny lidí mohly být vysoké až dvě stě metrů. Nejvyšší v Česku je přitom pražská City Tower. Dílo architekta Richarda Meiera se skleněnou fasádou má sedmadvacet pater a je vysoké 109 metrů. Nejvyšší moderní brněnská budova, Fakulta strojního inženýrství VUT, má o pětatřicet metrů méně.

V závěsu jsou jen o pár metrů nižší administrativní budovy v Šumavské ulici. „Bývalý Chepos byl v roce 2002 terčem špatného vtipu. Policie dostala anonymní zprávu, že mají být terčem teroristického útoku. Nad jižní Moravou byla vyhlášena pohotovost vzdušných sil. Po třech dnech byla zrušena,“ připomněla mluvčí brněnské policie Denisa Kapitančiková.

Kromě výšky mrakodrapů se na diskuzi v Urban centru řešily také potíže s úřady. Hlavně s brněnským odborem územního plánování a rozvoje nejsou investoři spokojeni. Stěžoval si například Jiří Maršálek ze společnosti Properity. „Navrhli jsme výškovou budovu za M­palácem. A odbor plánování podmínil souhlas se stavbou dalšími povoleními. Když se nám podařilo vše vyjednat, souhlas nám nedal,“ uvedl. Vedoucí odboru územního plánování Dana Wendscheová se hájila tím, že se v lokalitě mezitím zrodily dva další projekty.

Nejvyšší budovy.