Černopolští jsou přesvědčeni, že muniční sklady jako tento jsou v případě vojenského konfliktu strategickým cílem. Nerozumí tomu, proč objekt vzniká právě v obytné zóně.

Mnozí mají strach také z případného výbuchu. „Ve Vrběticích to rozházelo hektary lesa. Nebyla ani válka a naráz to vybouchlo. Kasárny jsou navíc vždycky prvním cílem, i když se občas bombardují i civilisté. Když bude útok, bude na kasárny a zásoby munice. Jak se mám cítit v bezpečí, když mi naproti domu postaví muniční sklad," hovoří rozezleně žena, která se představila jako Olga. Celé jméno sdělit nechtěla.

Se vznikem muničního skladu v městské zástavbě nesouhlasí ani Marta Šedá. „Tolik lidí. Co kdyby se staly druhé Vrbětice?“ strachovala se.

A obavy z něj v případě vojenského bombardování má i Rudolf Müller. „Muniční sklad v zastavěné části obce je hloupost. Pokud by došlo k vojenskému konfliktu, je to první cíl. Z taktického hlediska je to zcela nepřijatelné,“ odmítl muž, který je povoláním vojenský lékař.

Odborník na zbraně a munici z Univerzity obrany Luděk Jedlička jejich starosti mírní. Munice ve Vrběticích nebyla vojenskou municí a nebyla skladována podle vojenských pravidel a předpisů. Skladovala ji tam soukromá firma a Ministerstvo obrany s touto komerční aktivitou nemělo nic společného. To totiž na skladování munice klade vysoké bezpečnostní nároky. „Při skladování periodicky kontrolujeme technický stav munice. Na základě toho jsme schopni předpovědět, jak dlouho bude munice bezpečná, jak dlouho ji můžeme skladovat a pokud nevyhovuje, odpovídajícím způsobem ji zlikvidovat. Kromě technického stavu munice sledujeme také podmínky, za kterých ji skladujeme. V každém skladu se tak měří teplota, vlhkost a další parametry stanovené výrobcem,“ uvedl Jedlička.

Poliklinika Zahradníkova v Brně.
Nová památková zóna v Brně: přísnější ochrana míst. Nesmyslná zátěž, tvrdí lidé

Kromě rizika vzniku mimořádné události se Ministerstvo obrany podle něj snaží minimalizovat také riziko ztráty a krádeže. Bezpečnostní opatření, které v této oblasti přijímá, pak upravují, jaké mají být tloušťky stěn, jak mají být vyrobeny, jaké tam mají být mříže nebo jak mají být vyřešeny elektronické zabezpečovací systémy. Přístup do muničního skladu je rovněž přísně omezený. Důležitý je i kontrolní prvek v podobě vojenské policie, která na dodržování předpisů dohlíží.

Prostor v areálu černopolských kasáren bude navíc sloužit pro uložení ručních zbraní a příslušné munice. Skladovat se tak bude pouze střelivo do ručních palných zbraní, jako jsou pistole nebo pušky, a to navíc takové, které neobsahuje žádné výbušné látky. Na ploše asi sto padesáti metrů čtverečních odpovídající velikosti většího bytu bude skladováno zhruba padesát tisíc nábojů. „Jsou to náboje do pistolí a pušek, které v sobě nemají žádnou výbušninu. Bavíme se o několika tisících kusech malorážových nábojů, které budou sloužit pro základní výcvik našich studentů. Žádné rakety, granáty ani jiné věci tohoto typu tady nebudou,“ ubezpečil Jedlička.

Parkovací dům s kapacitou 372 míst vznikne u Dětské nemocnice v Brně.
Boj o místa u Dětské nemocnice Brno: parkovací dům mohou začít stavět už letos

Vysvětlil, že podobné střelivo se skladuje běžně na policejních služebnách, střelnicích a obchodech se zbraněmi. „Řádově stovky i několik tisíc kusů střeliva může mít i váš soused,“ dodal odborník.

Český obranný standard definuje skladovanou munici jako látky a předměty, které nepředstavují žádné významné nebezpečí. Střelivo obsahuje látky, které jsou nebezpečné pouze mírným hořením, výrazně jej nepodporují, jeho účinky jsou omezené na muniční obaly, nepředpokládá rozlet střepin o značné velikosti a rychlosti a vnější požár nezpůsobuje současný výbuch. Brněnské kasárny přitom slouží pouze k teoretické přípravě studentů, za praktickými nácviky studenti jezdí do Vyškova.

Mluvčí Univerzity obrany Vladimír Šidla navíc připomíná, že areál kasáren v Černých Polích Ministerstvu obrany vždy patřil. To jako vlastník objektu potvrzovalo trvalý zájem na jeho rozvoji a následném využití. Demolice starých budov tak zahájila novou etapu vývoje kasáren. Budování logistického centra pro Univerzitu obrany je přitom pouze první z řady větších investic, které jsou v tomto objektu v budoucnu plánovány.

Hasičí zasahují u výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, říjen 2014. Ilustrační foto
Povel k ústupu ve Vrběticích zachránil životy, vzpomíná hasič

Ministerstvo obrany navíc nemůže objekt jednoduše prodat a vybudovat jiný někde jinde. V případě nevyužití by jej muselo nabídnout městu tak, jak to udělalo v celé řadě jiných objektů. Prostory k využití však potřebuje.

Celková výše investice logistického centra je víc než šest set milionů korun. Výstavba byla zahájena v listopadu loňského roku. Té předcházela demolice nevyhovujících objektů v části kasáren podél Provazníkovy ulice. Stavba by měla být hotová za dva roky.

Podle starosty městské části Brno-sever Martina Malečka Univerzita obrany vedení městské části ubezpečila, že uložená munice nepředstavuje pro okolí žádné nebezpečí. Sama však rozhodnutí o stavebním povolení logistického centra pouze obdržela. Vydával jej totiž zvláštní stavební úřad spadající pod Ministerstvo obrany.

„Stavbu by v prvé řadě nepovolovala městská část, ale stavební úřad jako orgán státní správy. Areál kasáren navíc podléhá speciálnímu vojenskému režimu a městská část ani město Brno nemá kompetenci do toho zasahovat. Vzhledem k tomu, že logistické centrum je stavbou uvnitř areálu, neprobíhalo ani územní řízení, kterého by městská část mohla být účastníkem. Vyjádření univerzity o nízkém stupni nebezpečnosti uložené munice bereme na vědomí a předpokládáme, že charakter a objem munice deklarovaný univerzitou zůstane zachován,“ sdělil Maleček.