Jeho hlavní koordinátorkou byla devětadvacetiletá Veronika Šinderbalová. Právě ona měla na starosti veškerou organizaci. „Byla jsem tím, kdo všechny uháněl, aby už poslali materiály, svolávala jsem porady a prostě a jednoduše všechno zařizovala," vzpomíná Šinderbalová.

Práce to byla složitá. Na projektu se kromě technického muzea podílelo osm dalších muzeí a vědeckých ústavů z celé republiky. „Stoleté výročí se přímo nabízelo k většímu připomenutí. Dali jsme se dohromady, rozdělili si témata tak, aby se každý zabýval tematikou sobě blízkou. U nás to logicky byla technika. Právě za války došlo paradoxně k jejímu velkému rozvoji, přestože nebyla používaná k nejlepším účelům," zdůrazňuje žena.

Ne všichni spolupracovali tak, jak by měli. „Některé jsem musela uhánět, ale většinou to bylo bez problému. Velikostí to byla ojedinělá spolupráce. Zřejmě i díky tomu jsme ocenění dostali. Zdá se totiž samozřejmé, že by muzea měla spolupracovat. V praxi to tak ale často nebývá," vysvětluje muzejnice.

Projekt zahrnoval i hodně výstav a akcí. V Brně byla podle Šinderbalové nejúspěšnější rekonstrukce atentátu na Františka Ferdinanda d'Este. „Tím náš projekt začal, stejně jako kdysi válka," poznamenává.

Nápad připomenout sté výročí první světové války vznikl už v roce 2012. Stejně důležitý je ale i konec války. „Už teď proto pomalu promýšlíme, co nachystáme na rok 2018. Chceme něco podobného, jen v menším," říká mladá žena.

Z letošního udílení cen Gloria musaealis si technické muzeum přivezlo ještě jednu cenu. Třetí nejlepší publikací se stala kniha Hodinky Prim 1954–1994, na jejímž vzniku se muzeum podílelo. Kniha představuje čtyřicet let vývoje a výroby náramkových hodinek Prim.