Aby vyfotil zatmění Slunce, čeká matematik Miloslav Druckmüller několik měsíců a pak vycestuje i na druhou stranu zeměkoule. Snímky pořizuje speciální technikou a u počítače pak nad daty z několika fotoaparátů tráví hodiny. „Celé je to činnost, která kromě obrovského nadšení vyžaduje jistou dávku šílenství. I když mám software, který jsem vyvíjel dvacet let, práce na jednom obrázku trvá týden," směje se Brňan.

Zpracovává digitální fotografie sluneční koróny. Výsledkem jsou unikáty, které prosluly po celém světě. Už jedenáct z jeho fotografií vybrala NASA jako astronomický snímek dne. Naposledy začátkem letošního ledna ocenila fotku sluneční koróny z prosincového zatmění Slunce, předtím v létě se umístila fotografie komety.

Přestože se úplnými zatměními Slunce zabývá víc než dvacet let, výpravy jsou pro profesora brněnské techniky převážně stres. „Mnohem víc mě baví ta matematika okolo. Na výpravu jedeme kamsi na druhou stranu zeměkoule, na letišti bojujeme s nepříjemným personálem, který nám chce rozdělávat vědecké přístroje, jestli v nich není bomba. Vše chystáme rok a půl a zatmění trvá dvě minuty. A za ty dvě minuty se rozhodne, jestli je to dobře, nebo ne. Stačí udělat jednu chybu, nic se nedá zopakovat," líčí.

Problémy s koronavirem

A pokazit se může cokoliv. Výpravu za úplným zatměním Slunce loni v prosinci plánovali s vědeckým týmem víc než rok. Chtěli odcestovat do Argentiny, kde předem pečlivě vybrali tři místa s dobrým výhledem a pravděpodobností jasné oblohy. Kvůli koronaviru se jim ale nakonec nepodařilo získat povolení. „Situace ve světě je teď šílená. Těžko říct, kdo na tom nese vinu. Ale upřímně řečeno naše úřady, ani americké úřady, protože havajská univerzita na tom byla stejně, nám v podstatě nijak nepomohly. Na rozdíl třeba od Němců, kteří se tam dostali,“ podotýká matematik.

Svolení ke vstupu se nakonec podařilo domluvit se sousední zemí a celá česko-havajská výprava nakonec vyrazila do Chile. A celé zatmění zkazilo počasí. „Havajskou i naši univerzitu to stálo strašný prachy a výsledek z toho byl absolutní nula. I když jsme měli tři pozorovací místa v Chile a dovezli jsme tam téměř tunu techniky, bylo zataženo a všude pršelo, takže to všechno bylo úplně k ničemu,“ popisuje.

Měsíce práce tak přišly vniveč. „Byly to úplně znehodnocené peníze a zmařená víc než roční příprava. Přístroje, které jsme vezli s sebou, se montovaly týdny. Vyvíjeli jsme speciální software. Nebýt Andrease Möllera, což je druhý autor nejnovějšího obrázku, neměli bychom vůbec žádná data,“ doplňuje.

Právě od Andrease Möllera dostal brněnský vědec sérii snímků, které zpracoval do výsledné fotografie. „Miloslav Druckmüller je světově uznávaný odborník na zpracování obrazů. Díky němu vznikl z původních pětapadesáti záběrů snímek, který vybrala NASA," poznamenává mluvčí brněnské techniky Iveta Hovorková.

Snímek dne NASA

Astronomický snímek dne NASA na sociálních sítích zahlédnou miliony uživatelů. Podle astrofotografa Petra Horálka jsou metody brněnského matematika unikátní a revoluční. „Nemají jen umělecko-fotografický ráz. Mnohdy jsou výsledkem důmyslného a vůči jiným snímkům nepoměrně sofistikovanějšího přístupu k astrofotografii. Vědce posouvají dál a laiky zvou blíž ke krásám blízkého i vzdáleného vesmíru. Pro mě je obří pocta, že s ním mohu spolupracovat a sdílet nadšení i nápady vedoucí k odhalování někdy i očima neviděných vzácností kosmických jevů kolem nás. Je pro mě nenahraditelná inspirace, fantastický učitel a velký kamarád," oceňuje Horálek.

Na další příležitost k pozorování sluneční koróny si matematik počká dva a půl roku. „Pozorovací místo je letos v prosinci v Antarktidě, ale to je pro nás kvůli nákladům prakticky nemožné. Rozumná možnost je až za dva a půl roku v Austrálii,“ vysvětluje matematik.

Začínal na brněnské hvězdárně

O astronomii a fotografování se Druckmüller zajímá už od dětství. „Začínal jsem s tím na brněnské hvězdárně v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století. To mě nadchlo a pak jsem se stal profesionálním matematikem, a jak už to bývá, člověk se stejně vyprofiluje do té oblasti, která ho vždycky zajímala,“ popisuje vědec.

Ve své kariéře se pak proto zabýval převážně praktickými aplikacemi matematiky v oblasti zpracování digitálních obrazů. „Když jsem na hvězdárně začínal, fotografoval jsem hvězdnou oblohu, komety, učil se takříkajíc řemeslo astronomickou fotografii. Samozřejmě v té době jsem byl někde na konci základní školy a na začátku gymnázia, takže kromě jiného jsme tam po noci blbli,“ vzpomíná.

Astronomie Druckmüllera bavila i později, když začal učit na vysoké škole. Na Fakultě strojního inženýrství brněnské techniky se mimo učení zabývá výzkumem Slunce ve spolupráci s univerzitou z Havaje. „Zpracováváme obrázky z kosmických sond, pozorujeme s nimi úplná zatmění Slunce. Jsme profesionální matematici, ale do jisté míry amatéři ve výzkumu Slunce. Děláme to s jakousi docela velkou dávkou nadšení a tyto obrázky jsou jakýsi vedlejší produkt tohoto nadšení,“ nastiňuje matematik, který jednu ze svých fotografií zahlédl i na titulní straně časopisu Nature.

Právě zatmění Slunce je výhodné pro pozorování jeho okolí, které je ve viditelné části spektra mimo zatmění prakticky nepozorovatelné. "Úplné zatmění, kdy se zakryje intenzivní světlo měsícem a jde vidět jen koróna je mimořádně vzácná věc. Nastává jednou za jeden až dva roky a jde vidět jen na úzkém pásu někde na zeměkouli, kam je někdy velmi těžké se dostat. Dá se říct že proti kosmickým sondám, které jsou ve vesmíru a Slunce pozorují dvacet čtyři hodin denně a vysílají stovky obrázků, to vypadá jako nesmyslná činnost, ale není to tak. Sluneční fotosfér svítí tak intenzivně, i když se zakryje nějakou clonou, kterou mají kosmické sondy, nejbližší okolí Slunce stejně nejde pozorovat. Rozptyl světla na té cloně čili takzvaná difrakce úplně znehodnotí okolí Slunce až zhruba do vzdálenosti jednoho slunečního průměru," vysvětluje vědec.

Kromě Slunce baví Druckmüllera fotit i další astronomické jevy. "Baví mě třeba fotit komety, v létě byla vidět nádherná kometa, nejhezčí za posledních několik desítek let," říká.