Na hřbitově najdou náhrobek i příbuzného. Díky práci drona

Internetová databáze pomůže při orientaci na hřbitovech. „Jdeme s dobou. Usnadní nám práci v kanceláři a lidé najdou základní informace o hrobech bez toho, aby museli jet k nám," popsal náplň projektu ředitel Správy hřbitovů Brna Marek Šamšula.

„Použili jsme přístroj, se kterým jsme nad  územím létali bezpilotně. Snímky mají rozlišení až jeden centimetr na pixel," vyjádřil se k technice výkonný ředitel dodavatelské firmy Zdeněk Laška.

Zájemci mohou zjistit polohu náhrobku, vyhledat příbuzné podle jména nebo vyhlédnout si polohu hrobového místa. Bezpilotní systém dron ušetřil peníze i čas.  „Muselo by to fotit tak deset lidí dva roky. Dron to udělá přesně, je to hotové za pár dní a určitě je to levnější," uvedl Šamšula.

S jeho tvrzením souhlasí i Jakub Karas, který dohlížel na přístroj při snímkování hřbitovů. „Ze způsobů, které se používaly předtím, například laserové skenování, je tohle zatím nejefektivnější a asi i dlouho zůstane," uvedl. „S klasickou geodezií to trvá týdny," zdůraznil Karas.

Naproti tomu dron vykonává práci téměř sám. Pracovníci podle zadání objednavatele vytvoří mapu. Ta pak slouží jako plán letu. Přepošlou jej dronu, nastaví detaily snímaní a místo letu. „Do výšky se vznese jedním kliknutím," řekl Karas.

Doba letu pak záleží na velikosti plochy. „Menší hřbitov v Žebětíně jsme měli hotový za deset minut. Ústřední hřbitov nám trval jeden a půl hodiny. V tomhle rozlišení jsme létali ve výšce šedesát metrů," popsal mapování Karas.

Když přístroj dokončí zadání, automaticky se vrátí na výchozí místo. „Pak s ním ručně přistaneme. Stáhneme fotografie a určíme polohu snímků," uvedl.

Informace pak spojí s databází hřbitova. „Na základě fotomapy vytvoříme digitální verzi. Načítáme ji do systému, uložíme i číslo hrobu podle fotky," popsal postup digitalizace Karas.

Internetová verze brněnských hřbitovů bude hotová pravděpodobně na podzim. Pracovníci v současné době systém digitalizují. Je to nejdelší část projektu. „Mapové podklady jsme měli do týdne," uvedl Karas. Samotné snímkování je z procesu nejjednodušší.

Drony mají využití hlavně v klasickém mapování. Používají je ale i při dopravních nehodách nebo zjišťování rozsahu povodní. Stavitelé ho nechávají monitorovat areály, aby mohli sledovat postup prací. „Dělají s ním i videoprůlety nad nějakou akcí. Posílají jej také do dolů a lomů, dokáže pro ně vytvořit i jednoduché trojrozměrné modely," tvrdí Karas.

Za novou databázi zaplatí město asi čtyři sta tisíc korun.  „Magistrátu jsme sdělili, co navrhujeme. Výsledek by měl být prospěšný pro nás i pro ně," uzavřel Šamšula.

Havárie dronu nad Ústředním hřbitovem ale do projektu nepatřila. „Strážníci vše prověřili a zjistili, že se jedná o bezpilotní letecký systém, kterým specializovaná firma prováděla snímkování v oblasti životního prostředí," vysvětlil Simandl.

Karas uznává, že nehody někdy stanou. Pracují ale na tom, aby byli drony byli co nejbezpečnější. Plánují například padáky. „Při poruše budou pomalu pozvolna klesat a nikomu neublíží. Mají i hodně automatických pomocníků, když dojde k problémům, začne přistávat," uvedl Karas.

JANA STANKOVÁ