Jak často se díváte na oblohu?

Říká se, že astronom se pozná podle toho, jak zjišťuje, jaké je počasí. Když vyjde z domu, podívá se na oblohu. Abych se kochal krásou hvězdné oblohy s dalekohledem, to se stane třeba jednou za půl roku. V Brně už není moc na co se dívat, protože je tady moc světla. Navíc kombinace faktorů, abych byl někde, kde je tma za pěkného počasí a nesvítil měsíc, se mi tak často nenaskytne. Nyní provozuji takzvanou zážitkovou astronomii. Jezdím za zážitky, abych viděl všechno, co jsem chtěl vidět.

Kam se vydáváte?

V České republice už moc tmavá obloha není, v Evropě obecně není moc oblastí s přirozenou tmavou oblohou, jako například na Kanárských ostrovech nebo ve Švédsku. Byl jsem třeba v Chile na hoře Paranal, kde jsou největší dalekohledy na světě. To byl velký zážitek. Velmi hezká obloha je na Kanárských ostrovech, ale ne tam kde jsou letoviska, ale na vrcholcích hor. Tam jsem tedy ještě nebyl. Udělali jsme dvě výpravy za polárními zářemi. Jedna byla ve Švédsku za polárním kruhem, druhá na Islandu. Tam byla hezká obloha. Ale trochu vadily polární záře, protože ty svítí také. Nebyl výhled na hvězdnou oblohu, ale zase to byl hezký astronomický úkaz.

V rozhovoru se dále dočtete:

Čím Jiřího Duška učarovala astronomie?

Co letos uvidí lidé na obloze?

Na co se mohou návštěvníci hvězdárny tešit?

Jaké jsou záměry se starými likusovými domky na Kraví hoře?

Jak se stalo, že jedna planetka je pojmenovaná po Jiřím Duškovi?

Co jste měl na mysli, když jste říkal, že je v Brně moc světla?

Obecně světlo, protože když Technické sítě města Brna před pár lety zhasly pouliční osvětlení, ukázalo se, že přispívá jen čtyřiceti procenty ke světlu nad Brnem. Zbytek jsou soukromé zdroje světla, například parkoviště před supermarkety, které svítí celou noc, billboardy a různé světelné reklamy.

Čím vás astronomie učarovala?

V roce 1978 jsem viděl v Československé televizi Vladimíra Remka, který byl na palubě Saljut 6 a promlouval k národu. Rozhodl jsem se, že se pod vlivem této události stanu kosmonautem. Pak jsem pochopil, že se jím nestanu, ale vesmír mě tak pohltil a fascinoval, že jsem po střední škole šel studovat fyziku a astrofyziku. V posledních letech se objevují věci, kdy vesmír je mnohem složitější a zajímavější, než jsme si dovedli představit a připustit. Vede to člověka k filozofickým úvahám, proč to tak je.

Už jste tedy ztratil víru, že se někdy podíváte do vesmíru?

Jedině v urně, jestli mě vystřelí do vesmíru. Už jsem starý. A taky jsem chudý. Kdybych měl dvacet milionů dolarů, tak se do vesmíru podívám.

S kolika kosmonauty jste se v životě setkal?

Určitě jich bylo několik desítek. V roce 2009 jsme tady měli na návštěvě šestnáct kosmonautů najednou. Klepali na kámen budovy, v které nyní sedíme. Potkal jsem se i s americkými, ruskými a hodně evropskými kosmonauty. S Vladimírem Remkem jsme přátelé a navázali jsme novou spolupráci s Alešem Svobodou, kosmonautem, kterého si loni vybrala Evropská kosmická agentura. Je to člověk, který možná poletí do vesmíru. Když byl malý, chodil k nám na hvězdárnu.

Co zajímavého bude letos na obloze vidět?

Letošní rok bude rokem planety Venuše, bude v podobě takzvané večernice. Zdobit oblohu bude celou první polovinu roku. Potom se kolem Slunce přesune na oblohu ranní. Ve druhé půlce roku bude vidět ráno. To se jí říká jitřenka. Na začátku března dojde k hezkému setkání planety Venuše a Jupitera. Budou to takové dva zářící body na večerní obloze. Tělesa budou od sebe hodně daleko, ale při pohledu ze Země se budou tvářit, že jsou úhlově poblíž sebe. Letos také nastane takzvané státnické zatmění měsíce - 28. října.

Plánujete letos na hvězdárně nějaké novinky?

Budeme mít několik vrcholů. Na konci března poprvé organizujeme Dny elektronové mikroskopie. Budeme upozorňovat na to, že Brno je světové centrum elektronové mikroskopie. V červenci a v srpnu opět vytáhneme nafukovací modely vesmírných těles. V září chystáme Festival planet.

Kdo je Jiří Dušek

Je mu 51 let. Bydlí v Brně na Lesné, je ženatý, má dceru a syna.

Vystudoval teoretickou fyziku a astrofyziku na Masarykově univerzitě.

Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno. Od roku 2008 je tam ředitelem.

Od roku 2016 je i senátorem. Nyní jako nestraník za ODS.

Miluje cestování. Navštívil už například Sýrii nebo Indii.

Přibude letos i nový nafukovací model?

Ano. Ale nesmím říct jaký. S konceptem nafukovacích modelů jsme přišli před čtyřmi lety. Nejprve jsme udělali Měsíc, pak Zemi, Mars a Slunce. Dokud to nemáme hotové, nechci nic říkat. Ale jestli to vyjde, bude to zase něco jiného. Chceme dělat modely reálných vesmírných těles v takové podobě, jak je lidé nemůžou vidět.

Jaký zájem byl loni o návštěvu brněnské hvězdárny a planetária?

Počet návštěvníků se zvyšuje. Jsem z toho příjemně překvapený. V roce 2022 jsme měli rekordní počet. A to ještě leden a únor byla omikronová vlna, kdy školy vůbec nechodily. Přišlo celkem 223 tisíc lidí. Hodně jich zavítalo na venkovní akce. Na nafukovací modely nebo na Festival vědy. I v lednu to vypadá velmi dobře. Máme největší počet návštěvníků v tomto měsíci v historii.

Může ještě návštěvnost dál stoupat?

Dřív jsem si říkal, že budu spokojený, když bude chodit sto tisíc návštěvníků za rok. Loni jsme poprvé překonali dvě stě tisíc, ale o moc více lidí se sem už nenarve. Jsme na vrcholu. Fyzicky už se blížíme stropu. Lidé chodí ve vlnách. Není to tak, že by přicházeli rovnoměrně. Chodí, když je špatné počasí, nebo když máme vystavené modely.

Co bude se starými likusovými domky na Kraví hoře? Někteří lidé se postavili proti bourání.

Majitelem budov je město Brno. Tamní politická reprezentace musí rozhodnout, co s tím. Jsou dvě možnosti. Budovy jsou sedmdesát let staré, nejsou v dobrém stavu. Buď se začnou opravovat, aby mohly dál fungovat, nebo půjdou k zemi. Obě varianty vezmou nějaké peníze. Pokud by se budovy opravovaly, aby to mělo nějaký smysl a byly tady dalších deset dvacet let, jedna budova bude stát miliony, možná desítky milionů. A na to musí ty peníze někdo dát. Buď dá město peníze na opravu těch pěti budov, nebo se budou muset zbourat, protože budou neobyvatelné. My jsme předložili obě varianty, město musí rozhodnout.

Co by tam bylo, kdyby se budovy zbouraly?

Já navrhuji, aby se místo stalo součástí parku. Posuneme plot a místo bude normálně přístupné jako zbytek parku.

Je po vás pojmenovaná i planetka. Jak to vzniklo?

Planetka je jako z Malého prince. Má v průměru tak pět kilometrů a pohybuje se mezi Marsem a Jupiterem. Na Kleti je pracoviště, kde mí přátelé Jana Tichá a Miloš Tichý objevují planetky. A když objevíte novou, máte právo ji pojmenovat jakkoliv, jenom ne po sobě. Oni se rozhodli, že jednu planetku pojmenují po mně. Sám jsem ji ještě neviděl.

Vidím, že skládáte výrobky z lega. Kdy vás tato záliba chytila?

Sestavuju je, abych se uklidnil. Na nejpracnějším modelu nyní pracuju, je to raketoplán. Před dvěma lety jsem dostal kosmickou raketu Saturn 5, pak mě to chytlo, tak jsem začal stavět i další. Existuje i čínská obdoba lega, která se jmenuje beido. Začal jsem si kupovat lega i z Číny. Nejsem velký stavitel. Inspiroval mě můj syn. Taky miluje lego, ale on staví Star Wars.