Ministerstvo kultury na projekt Janáčkova kulturního centra za více než miliardu přislíbilo peníze. „Ze státního rozpočtu vyčleníme mezi lety 2019 až 2021 šest set milionů korun,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Pro příští rok poslanci vyčlenili dvě stě milionů, konečnou podobu rozpočtu schválí až v prosinci.

V současném programové prohlášení vlády je navíc investice do sálu mezi brněnskou Veselou a Besední ulicí vedena jako jeden z hlavních bodů. „Je pilotní v oblasti investiční podpory, umožňující výstavbu nových kulturních zařízení,“ doplnila Cigánková.

Centrum vyjde dohromady na 1,3 miliardy korun. Stejně jako ministerstvo přispěje i město ze svého rozpočtu. „S naší investicí jsme počítali už od začátku, město Brno na kulturní centrum přispěje šest set milionů korun,“ vyčíslil náměstek brněnského primátora Matěj Hollan. Kraj se bude podílet sto miliony korun.

Do nového centra se podle plánu vejde až třináct set posluchačů. Kromě většího hlediště budou mít i hudebníci daleko větší a variabilnější prostor. „Velké pódium poskytne téměř neomezené možnosti obsazení orchestru, od sólových recitálů a komorních koncertů přes početná obsazení velkých symfonií až po skladby, při kterých účinkuje i sbor,“ zdůraznil projektant Tomasz Konior.

Janáčkovo kulturní centrum• Hlavním znakem návrhu Sálu pro Brno je dualita. V nové budově bude místo pro 1300 lidí.
• Celkově má Janáčkovo kulturní centrum stát 1,3 miliardy korun. 600 milionů zaplatí stát, stejnou částkou přispěje i město. Kraj zaplatí 100 milionů.
• Za návrhem stojí projektant Tomasz Konior, akustik Yasuhisa Toyota a architekt Tomáš Hrůša.
• Tři podlaží podzemních stání, kam se vejde 200 aut, jsou hotové.


Jak už Brněnský deník Rovnost informoval, v současné době se na místě, kde má v budoucnu stát Sál pro Brno, nachází betonový základ se třemi pozdemními podlažími parkovacích míst. Zaparkují tam až dvě stovky aut. Garáže jsou zatím pro veřejnost uzavřeny, jejich otevření před dokončením sálu by se výrazně prodražilo. Celá parcela je navíc svou velikostí dost netradiční. I s tím se musel tým tvůrců vyrovnat. „Přiznávám, že parcela v Brně pro nás byla výzvou, protože je relativně malá. Vždy se ale snažíme udělat z omezení výhody,“ dodal Konior.

Na projektu pracuje spolu s akustikem Yasuhisou Toyotou a architektem Petrem Hrůšou. „Do tvůrčího procesu zasáhl i šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, který má zkušenost se sály po celém světě a stál nedávno při otevření nové opery v Linci,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.