Ve zkoumaných místech lidé sídlili už od dvanáctého století. „I nynější nálezy jsme očekávali, protože se pohybujeme v prostoru bývalých brněnských hradeb, který byl osídlen. Takže zjednodušeně řečeno, kdekoliv tady kopneme do země, vždy něco objevíme. Liší se ale úroveň zachování nálezených archeologických situací, záleží, jak moc je překryla nová zástavba," zmínila vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková z brněnské společnosti Archaia.

Fakultní nemocnice u svaté Anny, ilustrační foto.
Opilec řádil ve svatoanenské nemocnici. Urážel pacienty, ohrožoval ostrahu

Mimo jiné archeologové našli při aktuálním výzkumu pozůstatky topeniště pece z patnáctého století a kamenné pece a vápenné jámy ze třináctého století. Ve dvou případech archeologové ve vrstvách rozeznali dům s kamennou pecí.

„Nacházeli jsme zejména archeologické situace, nejcennější pro nás byla pec na vápno, vápenná jáma ze třináctého století. Je velkých rozměrů, to znamená, že lidé vápno nejspíš potřebovali pro nějakou velkou stavbu v okolí. Našli jsme také potravinovou pec z patnáctého století, tedy část jejího topeniště," dodala Sedláčková.

Konkrétních předmětů archeologové v nejstarších vrstvách příliš nenacházejí. „Středověk bylo období recyklace. Když se nějaký železný předmět rozbil, odnesli jej ke kováři, aby ho spravil nebo využil jako surovinu pro další výrobu. Nacházíme obvykle hřebíky nebo mince, které mohly vypadnout s kapes. Jinak jde o pozůstatky, které už neměly další využití, například odpad z výroby kostek," popsala nálezy archeoložka.

Soutěž Regionální potravina Jihomoravského kraje.
Zvolili nejlepší regionální potraviny. Vyhrál třeba uzený špek z Bučovic

Zjištění o tom, jak centrum města ve 13. století vypadalo, jsou podle vedoucí výzkumu cenná. Podoba Brna z této doby není úplně přesně zmapována. „Každý výzkum přináší cenné informace, jak parcely vypadaly nebo zda byl na místě veřejný prostor. Část nálezů musíme ještě prozkoumat a popsat," dodala Sedláčková.

Průzkum ukončí archeologové v pátek sedmnáctého července.