Na svazích kopce poblíž centra Brna, jehož vrchol leží ve výšce tři sta pět metrů nad mořem, pásli před stovkami let pastevci dobytek. Návrší proto získalo už ve čtrnáctém století název Chueberg, čili Kraví hora. Brněnský deník Rovnost věnuje tomuto místu další díl pravidelného seriálu Brněnské parky.
Jako městský park začali Brňané Kraví horu využívat hlavně v období první republiky. „Na konci předminulého století začala výstavba úřednické čtvrti v okolí nynější Údolní ulice a ulice Úvoz. Cesta přes Kraví horu spojovala střed Brna se Žabovřeskami a domy v této části začaly růst právě za první republiky. Park byl už tehdy hodně oblíbený," uvedla brněnská historička Milena Flodrová.
První sadové úpravy zažila Kraví hora koncem devatenáctého století. „V roce 1878 vznikl v Brně Zalesňovací a okrašlovací spolek. Jedním z jeho prvních úkolů bylo zalesnit kopec tak, aby chránil město před nejčastěji vanoucími větry. Spolek vzápětí sjednal dohodu o poskytnutí pozemků, které mohl zalesnit, část upravit na cesty a doplnit lavičkami," sdělil ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek. Brněnské planetárium je od poloviny minulého století také nedílnou součástí parku.
Podle Duška, který se historií Kraví hory zabývá, bylo návrší častým výletním cílem brněnských rodin už na přelomu minulého a předminulého století. „Na úpatí parku v Údolní ulici stávala v devatenáctém století strážnice s kantýnou. V ní bylo občas k dostání pivo, levné víno, hořká nebo kmínka a jednoduché občerstvení. Třeba chleba s tvarůžky nebo se salámem. Ve volných dnech tam vysedávali turisté, ve všední dny byla útočištěm karbaníků, hlavně z řad řemeslných mistrů," uvedl ředitel.
Teď park tvoří především travnaté plochy protkané řadou cest. Ochranu před sluncem návštěvníkům poskytuje mnoho vzrostlých listnatých i jehličnatých stromů rostoucích v trávnících. Park je mezi Brňany oblíbený po celý rok. „V létě se tam chodíme opalovat, v zimě s dětmi sáňkovat. I přesto, že jsme se už před několika lety odstěhovali do jiné části Brna," tvrdí například Petra Daňková.
Část dětství strávila na Kraví hoře i historička Flodrová. „Kopec si zamilovali sáňkaři, chodili jsme tam jak my děti, tak dospělí. Vzpomínám i na pouštění draků. Byly to jedny z mála hezkých chvil v tehdy zamračené době," vypráví historička o období protektorátu.
Park v současnosti spravuje radnice Brno-střed. Provozuje i tamní plavecký areál. Projekt krytého bazénu, který lidem slouží od roku 2004, získal o rok později hlavní cenu v soutěži Grand Prix Obce architektů. „Letos chceme v areálu začít stavět wellness centrum. Pro návštěvníky parku připravujeme rozšíření nabídky venkovních sportovišť," uvedl starosta největší brněnské městské části Libor Šťástka.
Kraví hora
- Park na místě bývalých pastvin vznikl na přelomu minulého a předminulého století.
- Má rozlohu přibližně šest a půl hektaru, nachází se v něm také moderní plavecký areál.
- Na vrcholu Kraví hory je planetárium,na svazích lze objevit stopy středověkého vodovodu i protiletecké kryty z druhé světové války.
- Park je přístupný se psy na vodítku, je v něm i cvičný areál.
