Na trhu se už před šestou scházejí stovky lidí. Zpívají společně s dětským sborem ze Základní školy Labská v brněnském Starém Lískovci. „Bylo to velmi krásné. Přinesli jsme si s sebou i Adventní deník s vytištěnými koledami. Právě z Rovnosti jsme se o zpívání dozvěděli. Doma jsme dokonce písně chvíli trénovali," vyprávějí s nadšením manželé Pickovi.

Text zapomněla doma zase Helena Mičková. „Je to škoda. Od každé písně si pamatuji vždy jen asi první dvě sloky. Přesto jsem si to velmi užila," usmívá se Brňanka, která na náměstí vyrazila s kamarádkami.

Po tradičních písních Nesem vám noviny, Půjdem spolu do betléma nebo Pásli ovce valaši přidal třicetičlenný dětský sbor Zpěváček, který na náměstí vystoupil už loni, i dvě další svátečně laděné písně. Kometu od Jarka Nohavici a Haleluja od Leonarda Cohena s českým textem.

Ten složila učitelka ze školy Labská Kateřina Ježová. „Přemluvily mě k tomu děti. Napadlo mě vytvořit čtyři sloky. Každou o jednom ročním období a poslední končila zimou a Vánoci," vysvětluje Ježová.

Poslední dvě písně si s dětmi zazpíval i starosta Starého Lískovce Vladan Krásný. „Zkoušku jsme měli jen jednu, den před vystoupením. Děti jsou ale úžasné, tak jsme to zvládli," říká Krásný.

Krátce po šesté hodině večer zpívá koledy na náměstí v Pohořelicích na Brněnsku asi sto padesát lidí pod vedením pohořelického sboru Mužáků. I tam vládne dobrá nálada. „Je to krásné, že se nás tu i v takové zimě sešlo tolik lidí. Jsem moc ráda, že jsem si mohla koledy zazpívat," pochvaluje si asi šedesátiletá žena, která však nechce zveřejnit své jméno. „Sousedky by žárlily, že jsem v novinách," směje se.

Ty, kterým je zima pomáhá kromě zpěvu zahřát čaj. Dospělí si do něj mohou přidat rum, nebo si dát svařené víno. „Já se zahřeju z vlastních zdrojů," usmívá se starší muž a z kapsy vytahuje láhev s domácí pálenkou, kterou hned nabízí i ostatním. Zpěvem koled však večer na náměstí v Pohořelicích nekončí. Po potlesku totiž Mužácí přidávají několik dalších písní.

Kníničky: Zpívat koledy? Musíš!

Kníničky – Asi padesátka lidí se ve středu ke zpěvu koled sešla u kapličky v brněnských Kníničkách. „Většina z nás jsou rodáci a známe se odmala. Na koledách jsme se proto v podstatě sešli jako parta známých," říká Kníničan Vítězslav Chrápavý. Aby viděli na noty, odhlasovali si lidé zpěv pod osvětleným stromem několik metrů od kaple. Vymetené dláždění tak vyměnili za sníh po kotníky, který nevadil ani dvěma důchodcům s holemi.

Zpívalo se také v Kníničkách.

„Bydlím úplně za rohem. Rádi zpíváme, tak jsme přišli. Loni jsem byla nemocná a tak si to letos vynahradím. Stejné koledy zpíváme i u stromečku doma," svěřuje se Alena Nečasová. Z koled jsou nadšené i děti. Alespoň m ze začátku. Po pár minutách ale vymění noty za sněhové koule a prohání se mezi dospělými koledníky. „Nechci, nechci," křičí jedno z menších děti a snaží se vysoukat z máminy náruče. Ta je ale nekompromisní. „Musíš! Zpívej!" syčí na syna. Ač nerad se nakonec přidává ke sboru, který vede harmonikář. Mezi písněmi musí přestat a nasazuje si rukavice. „Některé koledy jsem si už ani nepamatovala. Jsem ráda, že jsem si je připomněla takhle na živo," usmívá se jedna z žen, než se všichni rozchází domů.