Podle zástupce investora Jiřího Filipa přináší nové zadání jiný pohled na přestavbu areálu. „Ke zpracování jsme vybrali jiné architektonické kanceláře, které k tomu přistupují tak, aby byl zachován genius loci. Přihlížejí k názoru veřejnosti, ale i k technickému stavu budov," řekl Filip. Oproti původnímu zadání se v tom novém počítá i s původními budovami, nebo jejich fragmenty. Zástupce investora ale upozornil na omezené možnosti využití některých budov. „Například Vlhká 21 má všechny stropy i sloupy ze dřeva. Její rekonstrukce a přizpůsobení současným trendům by znamenala příliš velký zásah, navíc nad ekonomické možnosti," dodal Filip.

Jak už Deník dříve informoval, proti původnímu záměru investora celý areál zdemolovat a vystavět znovu se postavil spolu s některými politiky Národní památkový ústav. Ten vloni podal na Ministerstvo kultury návrh na zpamátnění některých budov v areálu, aby se zachoval odkaz historie moravského Manchesteru, jak se brněnským továrnám přezdívalo. „Památkový ústav si stojí za návrhem podaným na ministerstvo kultury a zatím není důvod se k tomu vracet," okomentoval současné dění ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha. Dodal, že probíhající odborná diskuze může posloužit pro investora jako vodítko k nalezení optimální míry zachování historického areálu. K výsledkům odborných studií i architektonických návrhů pak může v řízení přihlédnout také Ministerstvo Kultury.

Nemocnice Milosrdných bratří v Brně. Ilustrační foto.
Napětí u Milosrdných v Brně: personál žije v nejistotě, sestru brání peticí

Změnu v záměru investora uvítal i radní Filip Chvátal, který byl proti demolici areálu. „Mile mě to překvapilo, architektonické kanceláře přemýšlí podobně jako my. Jsme rádi, že se věci hýbou společným směrem, diskuze se účastnili i zástupci památkového ústavu a odbornice na industriální historii," vyjádřil se Chvátal. Poukázal ale na to, že zůstává zdrženlivý, protože má projekt stále otevřený konec.

Záviset totiž bude především na rozhodnutí Ministerstva kultury, které určí nutnou míru zachování historických budov. Majitel areálu podle slov jeho zástupce doufá, že ministerstvo přihlédne k novým architektonickým návrhům. „Z celkových pěti návrhů vybereme dva vítězné, ke kterým bude moct přidat svoje připomínky i široká veřejnost. Budeme počítat s názory místních, kteří se na nás už teď obracejí," sdělil Filip. Zatím ale není jasné kdy ministerstvo o osudu a výsledné podobě areálu, který čítá osmačtyřicet budov a rozkládá se na pozemku o velikosti čtyř hektarů, rozhodne.