Dosavadní výsledky jsou nadějné. „Nelze přímo hovořit o léčbě, ale zkoumáme ovlivnění některých symptomů, konkrétně zejména negativních příznaků. Hledáme nejúčinnější protokoly s optimálně nastavenými stimulačními parametry. Metodu zatím hodnotíme jako potenciálně účinnou,“ uvedl Libor Ustohal z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Princip spočívá v magnetické stimulaci mozku. „Vysokofrekvenční stimulace zvyšuje aktivitu a metabolismus ve stimulované oblasti, kdežto nízkofrekvenční je snižuje. Výhodou metody je její dobrá snášenlivost a bezpečnost; občas se mohou vyskytnout bolesti hlavy či bolest v místě stimulace, které však bývají poměrně mírné a přechodné,“ doplnil Ustohal.

První přístroj tohoto ražení pro klinickou praxi vznikl v osmdesátých letech minulého století. Momentálně se používá při terapii depresivní poruchy. „Přístroj obsahuje stimulační cívku, která se přikládá k hlavě pacienta Touto cívkou prochází elektrický proud o vysoké intenzitě a krátkém trvání,“ vysvětlil Ustohal. Procházející proud indukuje ve své blízkosti elektromagnetické pole, které pak zase ve svém dosahu indukuje v elektricky vodivém prostředí sekundární elektrický proud. „Vodivým prostředím je i lidský mozek. Indukovaný elektrický proud pak působí v neuronech kůry mozkové změny, které se poté mohou šířit do dalších oblastí mozku,“ dodal.

Zkusit se má všechno

Metoda se v současnosti užívá k léčbě depresivní poruchy. Dílčí výsledky studie budou k dispozici v roce 2022. „Zkusit se má všechno. Zrovna můj otec od té doby měl pár zaměstnání, všechny nicméně hodně pod jeho kvalifikací, má magistra z práv. A v tom stavu, v jakém byl, nebyl schopen logického racionálního uvažování, tedy ani vykonávání práce, v podstatě jakékoliv,“ zamyslel se Preiss.

Na studii se kromě brněnských lékařů podílí i doktoři z Ostravy a německého Řezna a Cách.

Schizofrenie je chorobou s vrozenou predispozicí, kterou ale ovlivňuje řada různých faktorů. Přesný původ je stále předmětem zkoumání. Nástup nemoci může spustit nadměrný stres či trauma. Onemocněním trpí přibližně půl procenta populace. V různých formách se projevuje například změnami chování, úpadkem vůle, ztrátou zájmů, oploštěním emocí, halucinacemi, bludy, vrtkavostí, necílenou nebo potrhlou aktivitou.

PAVEL PODEŠVA
TEREZIE SEKÁČOVÁ