Vychází údajně ze studie, kterou zpracovávají železničáři. Aktivisté prosazující nádraží v centru ji ale odmítají.

S informací o nezakryté trati u Žebětína přišel náměstek primátora Robert Kotzian. Odvolal se na poslední prezentaci dílčích výsledků studie, která posuzuje obě varianty polohy nádraží. „Průjezd vysokorychlostního vlaku znamená velký hluk. Tuto variantu přitom prosazují ekologové, kterým vadí plně zakrytá silnice R43 v Bystrci," prohlásil Kotzian.

Obavu má i starosta Žebětína Vít Beran. „Nemám moc informací. Ale s otevřeným koridorem nesouhlasíme. A postavíme se proti němu. Půl roku nám z jedné strany hlučí automotodrom. Pokud se k tomu přidá vlak, nikdo tu už nebude chtít bydlet. Přitom na Kamechách má žít osm tisíc lidí," podotkl Beran. Dodal, že podrobnosti se dozví na dnešní schůzce s náměstkem Kotzianem.

Lidé v Žebětíně ani na Kamechách o plánech zatím moc nevědí. „Je škoda, že do Bystrce žádná vlaková trať nevede. Cesta by byla určitě rychlejší než tramvají a autobusem. Ale rychlovlak tu stejně nebude mít zastávku. Takže pokud mám poslouchat hluk a nic z toho nemít, jsem proti," řekl Radim Tesař.

Proti hluku

Aktivisté prosazující nádraží v centru ale považují varování před otevřenou tratí za zbytečné strašení. „Hlučnost není problém. Teď se teprve dopracovává první návrh varianty nádraží v centru. Hluk se vyřeší v dalších stupních projektové dokumentace. Pokud se ukáže, že v obydlených oblastech je příliš velký, stavitel musí podle zákona udělat taková opatření, aby vše vyhovovalo normám," ujistil Tomáš Alter z koalice Nádraží v centru. Železničáři podle něj mohou přistoupit k řadě opatření, od vylepšení oken domů až po stavbu protihlukových stěn. „Pokud to bude nutné, trať je možné relativně levně zakrýt," myslí si Alter.

Kotzian ale argumentuje také tím, že nádraží v centru znamená vedení rychlostní trati třemi tunely dlouhými dohromady přes deset kilometrů. „Metr stavby Královopolského tunelu stál skoro tři miliony korun. Nové tunely by navíc vedly v nestabilním podloží. Takže se bavíme o desítkách miliard," upozornil Kotzian. Přestavba uzlu má přitom stát kolem dvaceti miliard. Tunely by ji tak výrazně prodražily.

Ani s tím Alter nesouhlasí. „Tunely pro vlak nemusí být tak široké jako silniční. Navíc se díky nim ušetří deset kilometrů normální trati," podotkl.

Železničáři zatím do sporu nechtějí vstupovat. Čekají, až dostanou studii, jež porovná, která varianta je lepší a levnější.  „Podpoříme variantu, kterou bude možné zaplatit z evropských peněz. Přestavba brněnského uzlu je pro nás prioritní mezi roky 2014 a 2020. O řešení vysokorychlostních tratí je teď předčasné se bavit. Je to vize pro rok 2030," upozornil mluvčí Správy železniční dopravní cesty Jakub Ptačinský.