Brno má výhodu, že je velké a navíc s lékařskou fakultou. „V takových místech s nedostatkem lékařů problém nebývá. Ten je spíš na vesnicích. Přesto bude v budoucnu komplikované sehnat praktika i v Brně, protože právě ti jsou v průměru věkově nejstarší skupina lékařů," sdělil mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.

To potvrdil i brněnský praktik Martin Pospíšil. „Většina z nás už má kolem šedesátky. Těch mladých je velmi málo," řekl.

Podle informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky připadalo v roce 2013 na jednoho praktického lékaře pro dospělé v Brně 1537 registrovaných pacientů. To je o sto víc než před deseti lety. „I tak to není mnoho. Já sám jich mám o něco víc. Ale samozřejmě záleží na věkově struktuře a na tom, jaké zdravotní problémy lidé mají. Kdyby lékař ošetřoval jen starší lidi, tak už je patnáct set poměrně vysoké číslo," dodal Pospíšil.

Podobná je i situace se zubaři. Podle statistik mají ti brněnští v kartotéce průměrně přes devět set lidí. „V Brně je zubařů dost. I ostatní místa na jižní Moravě jsou na tom ve srovnání s jinými kraji velmi dobře," vysvětlil mluvčí České stomatologické komory pro Jihomoravský kraj Radek Peřina.

Průměrný počet registrovaných pacientů na jednoho lékaře v Brně v roce 2013/2008/2003
– Praktický lékař pro dospělé: 1537/1453/1431
– Praktický lékař pro děti a dorost: 860/872/887
– Zubní lékař: 932/1061/969
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

V celém kraji připadá na jednoho zubaře asi dvanáct set pacientů. Nejhůř je na tom Středočeský kraj, kde je to přes dva tisíce. Peřina však upozornil, že i zubaři stárnou. „Mladí lidé by to povolání rádi dělali, ale na školu se jich dostane velmi málo," dodal.

Na brněnskou lékařskou fakultu nastoupí do prvního ročníku všeobecného lékařství zhruba tři sta osmdesát lidí, na zubní lékařství šedesát. „V případě všeobecného lékařství studium předčasně ukončí zhruba dvacet procent studentů. U zubního lékařství je neúspěšnost téměř nulová, protože se tam dostanou jen mimořádně nadaní studenti, které motivuje k úspěšnému dokončení i to, že si už při studiu pořizují například nákladné vybavení," vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Dodala, že škola víc zájemců přijmout nemůže. „Bereme jich jen tolik, na kolik nám dá ministerstvo peníze. Navíc takovou změnu nelze udělat nárazově. Je potřeba zajistit personální a prostorové kapacity. Také klesá populační křivka a medicínu nemůže studovat každý. Je potřeba zachovat kvalitu oboru," řekla.

Několikanásobně vyšší plat a lepší možnost kvalitního dalšího vzdělávání lákají část mladých lékařů za prací do ciziny. Nedávno na to upozornila Evropská komise i personální agentury, které lékařům zprostředkovávají práci v cizině. Mladí lékaři z jižní Moravy míří nejčastěji do Rakouska a Německa.

Lidé zatím problém s nedostatkem pociťují spíš u některých specialistů. „U své praktické lékařky nečekám nikdy déle než půl hodiny. Horší to je ale třeba na očním. Tam se mi dokonce už dvakrát stalo, že jsem byla objednaná a sestra mě prosila, abych přišla jindy, že mají pacientů moc. Takže se poohlížím jinde, ale zatím se mi nepodařilo najít nikoho, kdo by přijímal nové pacienty," řekla Brňanka Marie Potůčková.