Lidé se nešli schovat do krytů, protože neslyšeli sirény ohlašující nálet. „Pamětníci se domnívali, že německá protiletadlová služba je nespustila záměrně," řekl historik Petr Vachůt z Muzea města Brna.

Němci totiž potřebovali, aby továrny stále vyráběly a při poplachu dělníci vždy práci přerušili. Navíc letadla často nad Brnem jen přelétala, když mířila bombardovat města na západě. „Pravdu o poplachu se ale už nejspíš nedozvíme," podotkl Vachůt.

Vyloučil však, že šlo o selhání jedince, který například usnul na hlídce. „Německý systém ohlašování byl velmi propracovaný a hlídek bylo víc," vysvětlil historik.

Letadla svrhla malé tříštivé a zápalné bomby. Měly zabít německé vojáky a zničit důležité sítě. Cíle náletu proto byly elektrárna, plynárna, vodárna a podobná zařízení. Sověti chtěli město ochromit. „To se jim povedlo až v polovině dubna," popsal Vachůt. V Brně netekla voda ani nefungovala elektřina.

Kolik lidí při prvním sovětském náletu zemřelo, není jasné. Německé okupační úřady už pracovaly liknavě a údaje neevidovaly. Jen v parku Koliště však zemřelo nejméně čtyřicet lidí.

Druhý velký nálet přišel dvanáctého dubna. „Bomba zasáhla například tramvaj v Joštově ulici," popsala historička Milena Flodrová v Internetové encyklopedii dějin Brna. Poté už Sověti bombardovali město každý den. „Nejdříve létali z improvizovaných letišť na Slovensku, později z Mikulčic na Hodonínsku a Brumovic na Břeclavsku," dodal Vachůt.