Rekordmankou mezi krajskými a magistrátními radními je v oblasti dluhů Petra Rusňáková, která zastává neuvolněnou funkci radní pro cestovní ruch a marketing. Splácí dvanáctimilionovou hypotéku. Působila také v představenstvech a dozorčích radách šesti společností.

Ještě větší počet účasti ve firmách měl náměstek primátora Richard Mrázek. Jeho jméno figuruje v sedmi společnostech. Funkci náměstka však podle sebe nezanedbává. „Dvanáct hodin denně sedím na úřadu a naplno se věnuji práci,“ ubezpečil Mrázek.

Například Martin Ander v majetkovém přiznání uvádí mimo jiné informaci, že je živnostník. Loni přednášel o zapojování veřejnosti do rozhodování obce. „Nechci tomu ani říkat podnikání. Měl jsem jenom jednu fakturu zhruba za dva tisíce korun,“ řekl Ander. Pro zvětšení klikněte.

Vedlejší příjem za loňský rok z krajských politiků přiznal také například náměstek hejtmana Jan Vitula. „Měl jsem pracovní úvazek ve Fakultní nemocnici u sv. Anny. Ten jsme ale loni ukončil,“ uvedl Vitula.

V prohlášení, kde mají politici informovat také o veřejných funkcích, ale Vitula zamlčel například to, že je starostou Židlochovic na Brněnsku. „Je to podle mě dobře veřejně známá informace. Mám také posudek od právního odboru krajského úřadu, podle kterého v prohlášen nemusím uvádět funkce, pro které jsem uvolněný,“ bránil se Vitula.

Podle advokátky Magdaleny Vašinkové z Advokátní kanceláře Rašovský není úplně vždy nutné uvádět v prohlášení i starostenskou funkci. „Záleží na tom, jaký má ke své obci pracovněprávní vztah. Rozhodla by o tom až obec s rozšířenou působností a její rozhodnutí nejde takto předpovídat,“ komentovala Vašinková.

Primátor Petr Vokřál a hejtman Bohumil Šimek si mezi svými kolegy musí připadat jako výjimky. Oba se totiž naplno věnují voleným funkcím. Hejtman Šimek ovšem v prohlášení přiznal přibližně šedesát tisíc korun, které dostal od města Brna. „Šlo o plat ředitele městské policie, než mě brněnské zastupitelstvo odvolat kvůli zvolení na post hejtmana,“ vysvětlil peníze Šimek.

Hejman stejně jako další nováčci v krajské radě podávali prohlášení jen pro období od listopadu, kdy do funkcí nastoupili.

Odevzdání prohlášení o střetu zájmu hlídají úřady, ve kterých politici působí. „Podle zákona nemusí aktivně kontrolovat, jestli je prohlášení pravdivé. Kontrola zůstává na občanech, kteří do dokumentů nahlédnou,“ vysvětlil právník Petr Jedlička.

Pokud politici něco zatají, mohou dostat pokutu až padesát tisíc korun.

MICHAL RAPCO
KATEŘINA BERANOVÁ