Vzpomínkovou akci císař s vojenským doprovodem začíná na náměstí Svobody, kde měšťané předávají Napoleonovi symbolický klíč. „Biskup ho tím tehdy požádal o řádnou správu města," vysvětluje historik Ladislav Mucha. V doprovodu tamborů, jezdců, dragounů, důstojníka a pěšáků se císař v kočáře vydává k Místodržitelskému paláci, kde stráví následujících deset dní.

Sedm let na počest Napoleona bubnuje třeba Jakub Velecký. Vystoupení s ostatními tambory trénuje několik let. Na sobě mají uniformy francouzské pěchoty, zdobené různými doplňky, které je odlišují od pěšáků. „Oblečení je z dobových materiálů. Pečlivě sháníme také každou drobnost, jež patří ke kostýmu. Je v něm příjemně a poměrně teplo, nicméně na ruskou zimu stavěný není. Všichni víme, jak vojáci dopadli," poukazuje Velecký na Napoleonovo tažení do Ruska v roce 1812.

Po příjezdu císař přísně prohlíží své doprovodné vojsko. Kolem něj se seřadili jezdci se šavlemi zdvihnutými nad hlavami. Poté se Napoleon odebírá do jednoho z pokojů. Stejného, kde skutečně před staletími ulehl. „Dříve si s sebou všude vozil vlastní lůžko s matrací a baldachýnem. Velmi se totiž děsil parazitů. Nechtěl nikdy spát v cizím lůžku a povlečení, byť čistém," prozrazuje Mucha.

Poté se císař zjeví nad hlavami diváků. Spolu se čtyřmi gardisty, kteří jej ochraňují ve dne i v noci, vystoupí na balkón a pokyne Brňanům. „Nevystupujte proti nám, dělejte, co stanovíme a nic se vám nestane," překládá Napoleonovu řeč historik. Přesto tehdy podle Muchy nastala těžká doba. Brňané museli živit jeho velkou armádu, zásobovat ji chleby i vlastními botami.

Ať žije Brno! zakončuje s velkými ovacemi proslov císař. Následně usedá na pohovku s důstojníky, s nimiž si prohlíží velkou starožitnou mapu. Mezi hosty akce pokračuje volná zábava. Někteří se občerstvují ve vnitrobloku paláce speciálním císařským pivem, jiní tradičními plackami. Další návštěvníci míří s dámami v noblesních šatech do barokního sálu, kde se koná empírový bál.

Na plesovou zábavu se vydává také Brňanka Dagmar Humlová, která se Napoleona rozhodla přivítat poprvé. „Jsem nadšená z místních dobových kostýmů. Líbí se mi, jak byly tehdy ženské šaty decentní," hodnotí a vydává se vstříc dalšímu programu, podívat se na promítání rekonstrukcí napoleonských bi­tev.